Řím - Papež František si pro místo své mše na Zelený čtvrtek vybral nápravné zařízení pro mladé v Casal del Marmo. Během tradičního rituálu umyl a políbil nohy 12 lidem. Poprvé v historii byly mezi vybranými i dvě dívky.
Papež umyl a políbil nohy delikventům. Včetně dvou dívek
Mytí nohou na Zelený čtvrtek odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před ukřižováním. Františkovi předchůdci v čele katolické církve však rituál prováděli v římské bazilice svatého Jana Lateránského a nohy myli kněžím, kteří reprezentovali jejich následníky.
Tradičně byla tato ceremonie omezena jen na muže, protože všichni Kristovi apoštolové byli muži. Podle mluvčího Vatikánu byli také mezi dvanáctkou vybraných dva muslimové. Již jako argentinský arcibiskup Jorge Bergoglio rituálně myl nohy ženám; pro papežský úřad to je novinka. „Tato informace všechny překvapila, i v samotném Vatikánu. Nakonec s tím všichni souhlasili. S oznámením se chvilku čekalo,“ řekl k zařazení dívek mezi vybrané delikventy spolupracovník ČT v Itálii Josef Kašpar.
Papež umyl nohy mladistvým delikventům
František si však netradičně vybral mladé lidi na scestí. Během obřadu se je snažil přesvědčit o správnosti podobné pokory a obětí pro druhé. „Ježíš přišel sloužit, přišel, aby nám pomohl. Přemýšlejte o tom, jestli jsme opravdu ochotni sloužit druhým,“ řekl František.
Nejednalo se ale o první papežskou mši v římském nápravném centru Casal del Marmo. Před šesti lety ho navštívil i Františkův předchůdce Benedikt XVI. a v roce 1980 Jan Pavel II. „Je to ale poprvé, co se velký obřad velikonoční mše In Coena Domini nekoná v Lateránské bazilice, nýbrž právě ve věznici pro mladistvé,“ uvedla spolupracovnice ČT v Římě Vědunka Lunardi.
Kněží fotí křižmovou mši
Dopoledne již František odsloužil svou první křižmovou mši, čímž zahájil čtyřdenní náboženské ceremonie vrcholící v neděli na Hod boží velikonoční. „Musíme se vydat, jak přikazuje náš úřad, na periferie, kde jsou utrpení, krveprolití, slepota, která touží po zraku, a zajatci v područí mnoha pánů zla,“ prohlásil papež při dopolední mši. Té se účastnilo asi 1 600 duchovních, které František vyzval, aby neuvízli v sebestřednosti a aby se naopak od sebe oprostili a věnovali se těm, kteří jejich pomoc potřebují.
Liturgie na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři páně. Součástí obřadu je umývání nohou, které symbolizuje, že Kristus a katolická církev musí sloužit věřícím, obyčejným lidem a hříšníkům. Odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před ukřižováním.
GALERIE
Inaugurace papeže Františka autor: Andrew Medichini, zdroj: ČTK/AP
Prozatím ale nejsou očekávány další změny tradičního velikonočního programu papeže. Na Velký pátek, kdy byl podle tradice Kristus ukřižován, vykoná na římském Koloseu tradiční křížovou cestu. V noci ze soboty na neděli povede velikonoční vigilii a v neděli na Boží hod velikonoční, kdy si křesťané připomínají Ježíšovo vzkříšení, by měl dopoledne sloužit slavnostní mši na náměstí před Svatopetrskou bazilikou.
Papež přijal seznam kandidátů k blahořečení
František otevřel cestu k blahořečení 63 katolíků; většinou jde o oběti španělské občanské války, komunismu nebo nacismu. Papež dnes přijal prefekta vatikánské kongregace pro svatořečení a blahořečení Angela Amata a souhlasil s vydáním dekretů, které potvrzují zázračné nebo hrdinské skutky vybraných osobností. Tím umožnil jejich budoucí blahořečení.
Mezi kandidáty na blahořečení jsou například oběti komunistického režimu v Rumunsku a Maďarsku. Kněz z bukurešťské arcidiecéze Vladimir Ghika, jenž sloužil například v diplomatické službě papeže Pia XI., byl zabit v květnu 1954. Podobně salesián Stefano Sándor byl kvůli své víře zabit v Budapešti v červnu 1953.
Většina z těch, u kterých papež František spatřuje mučednictví, jsou oběti náboženské nesnášenlivosti za španělské občanské války. Blahořečeni však mají být také italský seminarista Rolando Rivi, kterého ve 14 letech zabili komunističtí partyzáni, či jeho krajan, dominikán Giuseppe Girotti, jenž zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Papež František
Papež bude 12. května ve Svatopetrské bazilice sloužit první svatořečení svého pontifikátu. Svatými se stanou osobnosti, které schválil ještě jeho předchůdce Benedikt XVI. Bude mezi nimi Ital Antonio Primaldo, kterého v roce 1480 zabily osmanské síly, protože odmítl konvertovat k islámu. Kanonizovány budou rovněž zakladatelky ženských církevních řádů v Kolumbii a Mexiku.
GALERIE
videogallery_321634
Vydáno pod