Berlín - Bezpříkladné historické selhání a zahanbující porážka německých bezpečnostních orgánů. Tak parlamentní vyšetřovací komise označila ve své více než 1300stránkové závěrečné zprávě postup policie, tajných služeb a justice při objasňování zločinů neonacistické skupiny Národně socialistické podzemí (NSU). Komise navrhla padesátku reforem bezpečnostních složek, které mají opakování těchto chyb zabránit, nicméně nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU již dříve nebo že by na skupinu byly napojeny. Právníci příbuzných obětí zprávu kritizují.
NSU úřadům unikala 13 let. Připisuje se jí deset takzvaných „kebabových“ vražd převážně přistěhovalců, spáchaných po celém Německu v letech 2000 až 2007, dva bombové útoky v migrantských čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a 15 případů přepadení bank. Pomocí nich si skupina zajišťovala peníze na trestnou činnost a život v ilegalitě. Jejich zločiny údajně dokládají zbraně nalezené u nich včetně pistole české výroby, kterou bylo zastřeleno devět z deseti obětí, či animované video, jímž se NSU k těmto činům hlásilo.
NSU tvořila trojice pravicových extremistů Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová. Mužská část buňky spáchala v listopadu 2011 před zatčením sebevraždu, Zschäpeová stojí od května před soudem v Mnichově, který by měl trvat nejméně do konce příštího roku.
Vyšetřovatelé skupinu odhalili ale až na podzim 2011, přičemž možný podíl pravicových extremistů na těchto zločinech zpočátku vůbec neprověřovali a podezřívali z nich rodiny obětí.
Německé bezpečnostní orgány se podle členky komise Evy Högelové při objasňování vražedné série dopustily chyb a zanedbání na všech úrovních. To předseda komise Sebastian Edathy označil za „bezpříkladné historické selhání“ a jeho kolega Stephan Stracke za „zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů“.
Členka komise Eva Högelová kritizuje práci vyšetřovatelů:
„Koukalo se všude jinam, jen ne po rasistickém motivu.“
Komise nicméně nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU již dříve, že by na neonacistickou buňku byly napojeny, nebo dokonce že by v ní měly své placené informátory, jak se v minulosti spekulovalo. Podle Edathyho vyšetřování komise ukázalo, že „německý právní stát není perfektní a není bez chyb, je ale tak stabilní, že je schopen chyby analyzovat a vyvodit z nich správné důsledky“.
Komise navrhuje téměř padesátku reforem
Grémium složené ze zástupců všech parlamentních stran vypracovalo 47 doporučení k reformám práce policie, tajných služeb a státních zástupců. U zločinů namířených proti přistěhovalcům, kde není znám pachatel, by podle komise měly úřady napříště automaticky prověřovat možný rasistický motiv. Měla by vzniknout speciální jednotka na přezkoumávání nevyřešených případů a měl by se změnit systém využívání placených informátorů. Komise také žádá větší kontrolu poslanců nad německou kontrarozvědkou. Zelení a levice a navrhují dokonce úplně rozpustit německou vnitřní tajnou službu.
Jak vůbec mohlo dojít k takovému selhání?
- Předsudky policistů: Po vraždách přistěhovalců okamžitě zavrhli teorii o rasových motivech a pustili se do vyšetřování fiktivního vyřizování účtů v turecké komunitě.
- Roztříštěnost: Každá spolková země má svou policii a vyměnit základní informace trvalo jednotlivým centrálám až osm měsíců. „Mezi našimi bezpečnostními orgány panuje spíš konkurence než spolupráce,“ říká Edathy.
Zprávou vyšetřovací komise se budou 2. září zabývat poslanci na mimořádné schůzi Spolkového sněmu. Té by se měli zúčastnit také někteří rodinní příslušníci obětí neonacistické podzemní skupiny a prezident Joachim Gauck.
Podle právních zástupců příbuzných obětí NSU zpráva neřeší jádro problému, kterým je prý „institucionalizovaný rasismus“ v německých bezpečnostních orgánech. Práci mnoha policistů podle nich ovlivňují jejich předsudky. Komise si tohoto problému byla také vědoma a navrhla mimo jiné, aby se při výchově policistů více dbalo na lepší přístup k menšinám a aby v policii působilo více lidí s přistěhovaleckými kořeny. Ústřední rada muslimů v Německu na zprávu reagovala požadavkem na zřízení vládního pověřence pro otázky rasismu.
Soud začal případ NSU rozplétat už v květnu. Figuruje v něm její jediná žijící členka - 38letá Beate Zschäpeová. Její dva komplici Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt spáchali v listopadu 2011 před hrozícím zatčením sebevraždu, Zschäpeová krátce nato zapálila svůj byt, ve kterém s oběma muži žila, a poté se vydala policii. Pokud bude uznána vinou, hrozí jí až doživotí. Obviněni jsou i další čtyři lidé, kteří měli skupině pomáhat.
Samotný fakt, že policii trojice unikala celých 13 let a nakonec byla dopadena v podstatě náhodou, vyvolává nepříjemné spekulace ohledně německých tajných služeb a policie. Tvrdí se, že rasisti měli sympatie z řad některých policistů, případně že byli informátoři bezpečnostních sil, a proto je policie kryla.
