Na Saturnu a Jupiteru „prší“ velké diamanty, tvrdí vědci

Washington - Američtí vědci zjistili, že na planetu Jupiter a Saturn mohou „pršet“ diamanty velké jako klenoty, které nosí hvězdy stříbrného plátna. Podle vědců na to ukazují nová atmosférická data, píše server BBC News. Gigantické bouře s blesky totiž přeměňují metan na saze (uhlík). Ten posléze při pádu ztvrdne. Tak vznikají kousky grafitu a poté i diamantu. „Diamantové kroupy“ se ale nakonec roztečou v horkých jádrech planet.

Největší diamanty by měly v průměru asi centimetr. „Šlo by o velikost, která se dá použít třeba v prstenu,“ prohlásil doktor Kevin Baines z University of Wisconsin-Madison. Dodal, že takovou velikost by ocenila i filmová herečka Elizabeth Taylorová.

„Na Saturnu ročně vznikne tisíc tun diamantů,“ konstatoval vědec. Lidé se ho prý ptají, jak je možné něco takového zjistit, když se na místo nemůže podívat a jev osobně pozorovat. „Jde o chemii. Jsme si tím prakticky jistí,“ poznamenal Baines.

Diamant
Zdroj: ČTK/PA//Johnny Green

Teorie byla zatím představena jen na konferenci

Baines představil své nepublikované poznatky na výročním zasedání Divize pro planetární vědy Americké astronomické společnosti v Denveru. Spoluautorkou teorie je Mona Delitsky. Vědci analyzovali tlak a teplotu i to, jak se uhlík chová v různých podmínkách.

Zatím se předpokládalo, že se diamanty nacházejí pouze na Uranu a Neptunu. Také Baines si to myslí. „Diamanty nejsou na Saturnu a Jupiteru trvale, ale nacházejí se na Uranu a Neptunu, jejichž jádra jsou chladnější,“ domnívá se Baines.

Diamant
Zdroj: Sang Tan/ČTK/AP/

Vědci oslovení BBC teorii neodsoudili, výsledky bude ale nutné ještě přezkoumat. „Myšlenka, že existuje určitá část atmosféry Jupiteru a Saturnu, v níž bude uhlík stabilní jako diamant, je racionální,“ uvedl profesor Raymond Jeanloz, člen týmu, který jako první předpověděl, že se diamanty nacházejí na Uranu a Neptunu. Poukázal přitom na ohromnou velikost planet a množství uhlíku, jež se na planetě může nacházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 22 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 33 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...