Kyjev - V centru ukrajinské metropole celý den protestovaly desetitisíce opozičních aktivistů, kteří už od víkendu blokují vchody do sídla vlády a okupují část radnice. Podle premiéra Mykoly Azarova vláda dál funguje, protože ministři „pracují on-line“. Do Kyjeva míří stovky vojáků z celé země. Podle úřadů jde o běžnou výměnu, opozici ale tato zpráva značně znepokojila. Šíří se totiž spekulace, že dojde na vyhlášení výjimečného stavu. Ukrajinská opozice se mezitím připravuje na parlamentní schůzi, jejímž hlavním bodem má být hlasování o vyslovení nedůvěry Azarovově vládě.
Desetitisíce Ukrajinců dál žádají pád prezidenta i vlády
K masovým nepokojům přispěl sobotní zákrok na náměstí Nezávislosti. Speciální jednotky tam zranily a zatkly desítky lidí. „V kyjevských nemocnicích bylo ošetřeno přes sto lidí,“ prohlásil zpravodaj ČT Josef Pazderka. Od víkendových násilností se distancovali opoziční předáci. Ti varují, že by mohly posloužit prezidentovi Janukovyčovi jako záminka k vyhlášení výjimečného stavu. „Opozice říká, že to byla provokace lidí, které ovládá Janukovyč,“ podotkl Pazderka.
Vláda sice spekulace o výjimečném stavu popřela, obavy ovšem posílilo sdělení vojsk ministerstva vnitra, že do Kyjeva dorazila zhruba tisícovka nových vojáků. A další posily ještě přibudou. Ministerstvo ale tvrdí, že armáda není do dění kolem protestů nijak zapojena a její vojáci zůstávají v kasárnách. Úřad prezidenta navíc uvedl, že normálně pokračuje v přípravách na návštěvu Číny. Janukovyč tak zemi nejspíš už zítra opustí - bez ohledu na současné nepokoje.
Exkluzivní záběry z demonstrací v Kyjevě můžete sledovat na internetových stránkách Hromadske.tv.
Podívejte se na záběry z místa dění
GALERIE
videogallery_396080
Včera se v Kyjevě podle některých zdrojů sešlo na 350 tisíc odpůrců režimu. Nacionalistické křídlo obsadilo městskou radnici. „To, co se děje v posledních dnech v Kyjevě, neodpovídá evropské zemi. To není moderní země, ale diktatura. Proto lidé nevěří vládě ani prezidentovi. Vláda by měla udělat první krok a odstoupit. Stejně by se měl pak zachovat i prezident,“ konstatoval opoziční vůdce Vitalij Kličko.
Tisíce protestujících se nyní přemístily k sídlu kabinetu premiéra Mykoly Azarova z náměstí Nezávislosti, kde po víkendových střetech s policií panoval do dnešního rána klid. Kyjevský správní soud sice zakázal až do 7. ledna shromáždění na některých místech v centru metropole, včetně náměstí Nezávislosti, od rána se tam už ale znovu sešly tisíce lidí.
České ministerstvo zahraničí vyzvalo ukrajinské vedení, aby situaci v zemi řešilo cestou demokratického politického dialogu. „Ministerstvo zahraničních věcí s velkým znepokojením zaznamenalo sobotní použití násilí. Situaci česká diplomacie pečlivě sleduje a vyhodnocuje,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo. „Zaznamenali jsme, že prezident Janukovyč se od násilného zásahu následně distancoval. Doufáme, že svá slova myslel vážně, a že vládní složky budou v dalším postupovat podle pravidel demokratického právního státu a nesáhnou opět k nepřijatelným silovým metodám,“ dodal Černínský palác.
Ukrajinská demonstrace
Josef Pazderka, zpravodaj ČT
„Občanská společnost se snaží dát najevo, že není se směřováním země spokojena. Opozice pak má politické cíle. Říká, že ztratila vůči vládě a prezidentovi důvěru a žádá vypsání předčasných voleb.“
GALERIE
Protesty v Kyjevě zdroj: ISIFA
Ukrajinská opozice svolává i své příznivce z regionů. Do Kyjeva zamířily autobusy plné lidí. „Důvod, proč tam jet, je jednoduchý. Povstat pro nás a pro ty mladé lidi, ženy, kteří šli na hlavní kyjevské náměstí. Jedeme jako skupina, abychom je chránili, pokud to potřebují,“ podotkl Andrij Kornat, opoziční aktivista.
Předák opoziční strany Vlast (Baťkivščyna) Arsenij Jaceňuk prohlásil, že prvním bodem úterního zasedání zákonodárného sboru musí být demise vlády a ukončení politických represí, včetně propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové a dalších odpůrců vlády. Představitelé opozičních stran pak jednání opustili.
K protestujícím Kyjevanům se začínají přidávat další města
Vyhrocuje se i situace v jiných ukrajinských městech. Starosta Lvova dnes vyzval k podpoře protestu Kyjevanů a varoval, že místní policie bude město bránit, pokud tam centrální vláda pošle svoje posily. Také vedení Ivano-Frankivsku otevřeně podpořilo revoltu, když se přidalo ke stávce, kterou ve městě vyhlásil opoziční štáb. Stávku vyhlásilo i město Ternopil.
Milan Dvořák, rusista
„Východní Ukrajina, část jihu i Krym jsou spíše proruské. Obyvatelé těchto oblastí tak nedemonstrují proti vládě – naopak někteří z nich dorazili, aby vládě vyjádřili podporu. Je jich ale podstatně méně. Ukrajinou každopádně probíhá nešťastný tektonický zlom vzhledem k historii. Země sestává ze dvou dosti nesourodých částí, z nichž jedna je obrácena spíš k Západu a druhá zase k Východu.“
Janukovyč argumentuje hospodářskými problémy, o asociační smlouvě chce jednat
Protesty propukly novou silou po Janukovyčově odmítnutí podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii. Spolu s oznámením o zastavení přípravy k podpisu ukrajinská vláda navrhla, aby vznikla třístranná komise složená ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska. Jejím úkolem by bylo společně řešit hospodářské problémy, s nimiž se Kyjev potýká.
Viktor Janukovyč evropské lídry na summitu ve Vilniusu přesvědčoval, aby spolu s Ruskem pomohli nejprve Ukrajině vyřešit její hospodářské problémy. Ukrajinský prezident přitom zopakoval, že má v plánu dohodu v budoucnu podepsat. Evropskou unii ale současné rozhodnutí Kyjeva značně zklamalo.
S Janukovyčem dnes telefonicky hovořil šéf Evropské komise José Barroso. Vyzval všechny strany ukrajinského konfliktu ke zdrženlivosti a zdůraznil, že Kyjev by měl co nejdříve vyšetřit okolnosti víkendového policejního zásahu. „Mírové a politické řešení je jedinou cestou, jak na Ukrajině zvládnout nynější situaci,“ uvedl Barroso podle tiskového prohlášení Evropské komise. Janukovyč prohlásil, že hodlá do Bruselu vyslat delegaci, která by s exekutivou EU jednala o dalším osudu asociační smlouvy. Barroso přislíbil, že ukrajinská delegace bude mít v Bruselu otevřené dveře. Zároveň ale vyloučil, že by EU v rámci jednání s Ukrajinou znovu otevřela jakékoli již dříve dojednané otázky.
O závěrech summitu v litevském Vilniusu čtěte ZDE.
GALERIE
videogallery_396015
Největší demonstrace na Ukrajině od dob Oranžové revoluce
Oranžová revoluce na Ukrajině, která propukla 22. listopadu 2004, vynesla k moci tehdejší prozápadní politickou opozici prezentovanou Viktorem Juščenkem a Julijí Tymošenkovou. Za nepokoji v centru Kyjeva a následně i dalších ukrajinských měst stály prezidentské volby, v nichž se Juščenko střetl s proruským kandidátem Viktorem Janukovyčem a volby za nejasných okolností těsně prohrál. Zmanipulované výsledky vyvolaly mohutné protesty a otevřely cestu změnám, které Ukrajinu více otevřely Západu. Pojmenování „oranžová“ získala díky hlavní barvě Juščenkovy strany Naše Ukrajina.
„Základní geografické i hodnotové rozdělení společnosti zůstává stejné. Před devíti lety to taky bylo o osobnostech, teď ale nejsou protesty politické. Je to trochu jiná skladba demonstrujících. Lidé se poučili – dávat důvěru politikům se podle nich nevyplatí. Spíš chtějí prosazovat určité požadavky,“ okomentoval současnou situaci redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.