Byl zastřelen na konci svého snu, ten ale žije dál

Praha – Černošskou ikonou amerického boje proti rasové diskriminaci navždy zůstane charismatický řečník Martin Luther King, který byl 4. dubna 1968 zastřelen na balkoně hotelového pokoje. I přesto, že nad jeho smrtí dodnes visí otazníky, jeho odkaz je stále živý. Svým slavným projevem o svém snu, v němž vykreslil Spojené státy bez rasové nesnášenlivosti, rozjel koloběh událostí a pokojné hnutí za rovnoprávnost již nebylo možné zastavit. Nobelova cena míru, která mu byla udělena jako vůbec nejmladšímu laureátovi, dokládá jeho zásluhy a morální pozici také na mezinárodním poli.

Možná se nechal inspirovat Gándhím, možná byl přesně to, co tehdejší americká společnost potřebovala. Teze, které Martin Luther King hlásal, byly natolik provokativní a nepřijatelné pro některé skupiny obyvatelstva, že vyvolávaly dnes již těžko pochopitelné reakce.

Měly v Kingově smrti prsty tajné služby?

Přední americký černošský aktivista Martin Luther King byl zavražděn 4. dubna 1968 na balkoně hotelu Lorraine v Memphisu ve státě Tennessee. Za vraždu byl odsouzen na 99 let James Earl Ray, který se původně ke zločinu přiznal. Později však svou vinu popřel. Spekuluje se o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.

Nadaný King se narodil v roce 1929 v rodině baptistického kněze a učitelky. Na Bostonské univerzitě získal doktorát z filosofie a teologie. Po studiích na Bostonské univerzitě se rozhodl jít ve stopách svého otce a stal se reverendem baptistické církve v Montgomery. Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou, která zemřela v roce 2006, měli čtyři děti. Nespokojenost s přetrvávajícími prvky rasové diskriminace pak přivedla tehdy jednoho z nemnoha vysokoškolsky vzdělaných černých Američanů k veřejnému vystoupení za občanská práva.

Martin Luther King přebírá Nobelovu cenu
Zdroj: ČT24/ISIFA/Getty Images

King se nechal inspirovat Gándhím a jeho „bojovým nenásilím“

Když Rosa Parksová byla zatčena za to, že neuvolnila místo bělochovi v autobuse, postavil se King do čela organizace, která zahájila bojkot veřejné dopravy. Kariéra excelentního řečníka tak začala strmě stoupat. Jakmile hnutí dosáhlo svého cíle a segregace v městských autobusech byla zrušena, stal se King uznávaným vůdcem hnutí za lidská práva. Snažil se, aby se zrušení segregace dodržovalo v praxi pomocí tichých demonstrací a nenásilných protestních akcí. Hnutí vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem 200 tisíc demonstrantů k Lincolnovu památníku ve Washingtonu, kde King ve svém nejznámějším projevu vyslovil vizi o budoucí Americe bez rasové nenávisti.

Druhá polovina šedesátých let přinesla ale i násilné střety v některých amerických městech. Mezi Kingovy nepřátele se kromě bílých rasistů zařadili předáci militantních černošských skupin (nejznámější byla tzv. Černá moc), kteří odmítali jeho cestu nenásilí a obviňovali ho z podlézání. Ve Spojených státech se v té době rozvíjela občanská neposlušnost vůči válce ve Vietnamu. King také protestoval proti válce v Indočíně a proti nepřiměřenému počtu povolávaných Afroameričanů, čímž si nezískal přízeň ve vládních kruzích.

Lidé se přišli poklonit Martinu Lutheru Kingovi
Zdroj: ČT24/ISIFA/Getty Images

Život devětatřicetiletého Kinga ukončil smrtící výstřel, když stál na balkoně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Násilně ukončený Kingův život se stal znamením boje za občanská práva i po pohnuté době šedesátých let. Den jeho narozenin se od roku 1986 v USA slaví jako státní svátek a úctu mu pravidelně vyjadřují i američtí prezidenti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...