Byl zastřelen na konci svého snu, ten ale žije dál

Praha – Černošskou ikonou amerického boje proti rasové diskriminaci navždy zůstane charismatický řečník Martin Luther King, který byl 4. dubna 1968 zastřelen na balkoně hotelového pokoje. I přesto, že nad jeho smrtí dodnes visí otazníky, jeho odkaz je stále živý. Svým slavným projevem o svém snu, v němž vykreslil Spojené státy bez rasové nesnášenlivosti, rozjel koloběh událostí a pokojné hnutí za rovnoprávnost již nebylo možné zastavit. Nobelova cena míru, která mu byla udělena jako vůbec nejmladšímu laureátovi, dokládá jeho zásluhy a morální pozici také na mezinárodním poli.

Možná se nechal inspirovat Gándhím, možná byl přesně to, co tehdejší americká společnost potřebovala. Teze, které Martin Luther King hlásal, byly natolik provokativní a nepřijatelné pro některé skupiny obyvatelstva, že vyvolávaly dnes již těžko pochopitelné reakce.

Měly v Kingově smrti prsty tajné služby?

Přední americký černošský aktivista Martin Luther King byl zavražděn 4. dubna 1968 na balkoně hotelu Lorraine v Memphisu ve státě Tennessee. Za vraždu byl odsouzen na 99 let James Earl Ray, který se původně ke zločinu přiznal. Později však svou vinu popřel. Spekuluje se o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.

Nadaný King se narodil v roce 1929 v rodině baptistického kněze a učitelky. Na Bostonské univerzitě získal doktorát z filosofie a teologie. Po studiích na Bostonské univerzitě se rozhodl jít ve stopách svého otce a stal se reverendem baptistické církve v Montgomery. Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou, která zemřela v roce 2006, měli čtyři děti. Nespokojenost s přetrvávajícími prvky rasové diskriminace pak přivedla tehdy jednoho z nemnoha vysokoškolsky vzdělaných černých Američanů k veřejnému vystoupení za občanská práva.

Martin Luther King přebírá Nobelovu cenu
Zdroj: ČT24/ISIFA/Getty Images

King se nechal inspirovat Gándhím a jeho „bojovým nenásilím“

Když Rosa Parksová byla zatčena za to, že neuvolnila místo bělochovi v autobuse, postavil se King do čela organizace, která zahájila bojkot veřejné dopravy. Kariéra excelentního řečníka tak začala strmě stoupat. Jakmile hnutí dosáhlo svého cíle a segregace v městských autobusech byla zrušena, stal se King uznávaným vůdcem hnutí za lidská práva. Snažil se, aby se zrušení segregace dodržovalo v praxi pomocí tichých demonstrací a nenásilných protestních akcí. Hnutí vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem 200 tisíc demonstrantů k Lincolnovu památníku ve Washingtonu, kde King ve svém nejznámějším projevu vyslovil vizi o budoucí Americe bez rasové nenávisti.

Druhá polovina šedesátých let přinesla ale i násilné střety v některých amerických městech. Mezi Kingovy nepřátele se kromě bílých rasistů zařadili předáci militantních černošských skupin (nejznámější byla tzv. Černá moc), kteří odmítali jeho cestu nenásilí a obviňovali ho z podlézání. Ve Spojených státech se v té době rozvíjela občanská neposlušnost vůči válce ve Vietnamu. King také protestoval proti válce v Indočíně a proti nepřiměřenému počtu povolávaných Afroameričanů, čímž si nezískal přízeň ve vládních kruzích.

Lidé se přišli poklonit Martinu Lutheru Kingovi
Zdroj: ČT24/ISIFA/Getty Images

Život devětatřicetiletého Kinga ukončil smrtící výstřel, když stál na balkoně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Násilně ukončený Kingův život se stal znamením boje za občanská práva i po pohnuté době šedesátých let. Den jeho narozenin se od roku 1986 v USA slaví jako státní svátek a úctu mu pravidelně vyjadřují i američtí prezidenti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...