Velké brazilské dementi? Senátoři žádají azyl pro Snowdena

Brasília – Brazilští senátoři se shodli na tom, že by jejich země měla poskytnout doživotní politický azyl někdejšímu pracovníkovi americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwardu Snowdenovi. Zpráva přitom přichází jen dva dny poté, co se nechalo brazilské ministerstvo zahraničí slyšet, že o azylu momentálně neuvažuje.

„Co se týče brazilských senátorů, za většinu z nich mohu říci, že podporují to, aby Snowden dostal v Brazílii nebo okolních zemích azyl. A to až do konce života, protože ho považujeme za někoho, kdo nám prokázal velkou službu,“ prohlásila brazilská senátorka Vanessa Gazziotinová. Odkázala se tak na skutečnost, že podle informací o práci NSA, jež třicetiletý Američan k velké nelibosti Washingtonu zveřejnil, Spojené státy odposlouchávaly i mobilní telefon brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové.

Obdobně se potom k případu amerického uprchlíka, jenž nyní přechodně pobývá v Rusku, staví také předseda zahraničního výboru brazilského senátu Ricardo Ferraço. Ten na svém twitterovém účtu napsal: „Brazílie by si neměla nechat ujít příležitost poskytnout azyl Edwardu Snowdenovi, který měl klíčovou roli v rozluštění špionážního systému USA.“

Ještě před dvěma dny se přitom jevil postoj Brazílie spíše zdrženlivý; tamní ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že vláda od Snowdena žádnou oficiální žádost o azyl nedostala a bez ní o poskytnutí politického útočiště uvažovat nehodlá. Do Latinské Ameriky totiž z ruského azylu zatím směřoval jen Snowdenův otevřený dopis, ve kterém uvedl, že na něj velmi zapůsobilo, jak tvrdě brazilská vláda kritizovala počínání NSA. Prezidentka Rousseffová dokonce zrušila říjnový termín státní návštěvy Spojených států.

Martin Rey, odborník na Latinskou Ameriku

„Zatím to nevypadá tak jasně, jak je zpráva prezentována. Návrh na udělení azylu Snowdenovi totiž vznesl politik, který je sice ve vládní koalici, nicméně není z dominantní strany, z níž pochází prezidentka, a navíc se ozývají hlasy, aby se tímto krokem nepoškodily vztahy se Spojenými státy.“

Brazilská opozice: Azyl by poškodil obchodní vztahy

Stanovisko senátního výboru tak ukazuje zejména na nejednotnost brazilské politické scény v celé otázce. Jak totiž upozornil politolog David Fleischer, šéf senátního výboru Ferraço, jenž azyl prosazuje, nemá uvnitř levicové vlády zásadnější vliv, jakkoli za jeho stanoviskem stojí lidskoprávní organizace. Pravicová opozice navíc varuje před tím, že by byl podobný krok kontraproduktivní, protože by vedl k dalšímu zhoršení americko-brazilských vztahů; Washington a Brasilia jsou přitom významní obchodní partneři.

Snowdenův případ se ostatně do obchodní výměny mezi USA a jihoamerickým gigantem již promítl. Tento týden Brazílie uzavřela více než čtyřmiliardový kontrakt se společností Saab AB na modernizaci své stíhací letky a podle vládních zdrojů, jež cituje agentura Reuters, snížily šance amerického Boeingu právě informace o odposleších.

Plakát na podporu Edwarda Snowdena
Zdroj: ČTK/AP/Kin Cheung

Snowdenova odhalení ohledně praktik NSA pobouřila svět. Politici včetně prezidenta Baracka Obamy však činnost zpravodajců vesměs hájili jako prevenci hrozby teroristických útoků.

Dílčí vítězství pro Snowdena znamenalo nedávné rozhodnutí amerického federálního soudu, jenž označil masivní shromažďování informací o telefonních hovorech za „zřejmě protiústavní“. „Nedokážu si představit nevybíravější a svévolnější porušení práva, než je toto systematické sbírání a uchovávání osobních údajů prakticky o každém občanovi,“ napsal soudce ve svém verdiktu (více zde).

Experti amerických tajných služeb už oznámili, že chtějí větší dohled nad činností Národní bezpečnostní agentury. Doporučili zpřísnit zákony tak, aby v budoucnu NSA už nemohla shromažďovat telefonní a e-mailovou komunikaci soukromých osob bez rozhodnutí soudu.

NSA
Zdroj: imago stock&people/ČTK

V NSA se diskutuje o možné amnestii

Snowden nyní žije v Rusku, které mu po několikatýdenním pobytu v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo poskytlo dočasný azyl. Spojené státy se snaží o jeho vydání zpět do země, kde je obviněn mimo jiné ze špionáže či neoprávněného vyzrazení utajovaných informací. Hrozí mu za to roky za mřížemi. Ve Spojených státech se ale v poslední době začíná diskutovat i o dalším řešení - nabídnout Snowdenovi milost za vrácení všech získaných materiálů. Bílý dům to ale odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 57 mminutami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 1 hhodinou

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 10 hhodinami
Načítání...