Kam dál na Ukrajině? Krym má jasno: Do Ruska

Sevastopol –  Západ i Moskva si přejí, aby územní celistvost Ukrajiny byla zachována;  rozpolcenost země je ale evidentní. Na východě a především na Krymu se protestuje v proruském duchu a minulý týden dokonce organizátorka sevastopolských demonstrací Taťána Jermakovová poslala Moskvě žádost, aby Rusko vojensky „zabránilo genocidě ruských obyvatel Krymu“. Moskva ještě neodpověděla, ale ruská diplomacie dnes upozornila, že při řešení situace na Ukrajině je třeba brát v úvahu názory poslanců na Krymu a na jihu a východě země.

Pro Krym, kde se více než 60 procent obyvatel hlásí k ruské národnosti, je nynější chaotická situace na Ukrajině jedinečnou příležitostí navrátit se zpět do své vlasti, Ruska. Alespoň v to doufají mnozí obyvatelé Sevastopolu, kteří demonstrují v opačném duchu než Kyjev. „Taková příležitost tu ještě nebyla,“ řekla časopisu Time Taťána Jermakovová, která protesty organizuje. V Sevastopolu se v sobotu protestů zúčastnilo na tři tisíce Rusů, kteří chtějí ochranu Moskvy.

Rusové na Krymu chtějí situace využít. Jermakovová odeslala minulou středu do Moskvy žádost, aby Rusko poslalo na Krym vojsko a zabránilo tak „genocidě ruských obyvatel Krymu“. Revoluce je podle jejích slov sponzorovaná Evropskou unií a Spojenými státy, jež mají za cíl „zničit ruský svět“. Ačkoliv Kreml na krymský požadavek dosud neodpověděl, podobná žádost Rusku posloužila jako záminka k invazi do Jižní Osetie v roce 2008.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv zatím jen obecně prohlásil, že na Ukrajině jsou ohroženy ruské zájmy a životy a zdraví ruských občanů. Ruská diplomacie potom upozornila, že při řešení situace na Ukrajině je třeba brát v úvahu názory poslanců na Krymu a na jihu a východě země. V některých regionech jsou údajně politici bránící se výnosům nového vedení vystaveni nepřípustnému tlaku s použitím „diktátorských a někdy i teroristických metod“.

Poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost Susan Riceová se už o víkendu nechala slyšet, že případný ruský vojenský zásah na Ukrajině by byl „hrubou chybou“. Nejmenovaný představitel ruského ministerstva zahraničí však podle agentury Interfax vzkázal do Washingtonu, že varování by mělo jít spíš do USA. Západu podle posledního prohlášení ruské diplomacie nezáleží na osudu Ukrajiny, ale řídí se jen svými „jednostrannými geopolitickými kalkulacemi“. 

Ruské diplomacii kromě jiného vadí zrušení jazykového zákona, který zaručoval právo užívat regionální jazyky v oblastech s nejméně desetiprocentní národnostní menšinou. Zákon byl z iniciativy poslanců nacionalistické strany Vlast zrušen o víkendu. „S odvoláním na revoluční situaci se v Kyjevě razítkují rozhodnutí a zákony, které poškozují práva národnostních menšin včetně ruské,“ uvádí se v prohlášení.

Revoluční Kyjev přitom o Krym přijít nechce. Šéf sněmovny a prozatímní hlava Ukrajiny Oleksandr Turčynov na východ a jih země z metropole vzkázal, že s nimi země počítá a že dělení Ukrajiny není žádoucí. Rozdílnost politických názorů by podle něj neměla Ukrajince odradit od toho, aby udrželi celistvost země.

V Sevastopolu panuje dvojvládí

Nervozitu zvyšují pověsti o osudu sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče. Podle nepotvrzených zpráv ukrajinské agentury Unian se prý Janukovyč uchýlil na základnu ruské námořní pěchoty v sevastopolském Kozáckém zálivu. 

O víkendu se v Sevastopolu sešlo na demonstraci 30 tisíc lidí, kteří vyslovili nedůvěru vedení radnice a novým starostou zvolili ruského podnikatele Alexeje Čalého. Dosavadní sevastopolský starosta Vladimir Jacuba funkci složil a vystoupil ze Strany regionů. Demonstranti na náměstí ho vypískali. Zmocněnec demonstrantů Čalyj nabídku vést město přijal. Zastupitelstvo ale jeho mandát neuznává a akce proruských radikálů označilo za nezákonné. Ve městě tak panuje dvojvládí.

V Sevastopolu je velká ruská vojenská základna, kterou si Moskva od ukrajinské vlády dlouhodobě pronajala. Podle představ promoskevských radikálů by se právě ruská posádka měla o „bezpečí obyvatel před pogromy“ postarat. 

Jablko sváru u Černého moře. Většinově ruský Krym chce zpátky do Ruska

„Když se podíváme na Krym nebo do některých východních regionů Ukrajiny, tam se nahlas volá 'Rusko, Rusko' a jsou tam neseny ruské vlajky. V tom je vidět, jak je země rozpolcená a jaká může být alespoň potenciální role Ruska,“ nastínil atmosféru Krymu politický geograf Michael Romancov. Tato situace vyvolává emoce jak na straně Rusů, tak na straně Ukrajinců. Původní obyvatelstvo Krymu ale nejsou Rusové, nýbrž krymští Tataři, kteří ale nejsou početnější než ruská většina. „Máme tady krymskou autonomii, krymský parlament a krymskou vládu, kteří dávají jednoznačně najevo, že budou komunikovat i s Moskvou,“ dodal Romancov.O Krymu  se ale nejspíš nebude rozhodovat ani v Kyjevě, ani v Sevastopolu, ale v Moskvě.

Na to, že Krym je dlouhodobě jablkem sváru, přikyvují i odborníci. „I uvnitř Ruska existují poměrně ostré diskuse dokonce i na půdě parlamentu, zda Krym je, nebo není ruský a zda Rusové jako takoví neporušili vlastní ústavu, když souhlasili s tím, že bude Krym při rozdělení SSSR i nadále v rukou Ukrajiny,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Krym
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Právě rozhodnutí o darování Krymu Ukrajině z padesátých let může být právně zpochybnitelné. Moskevské vedení předalo před 60 lety Krym Ukrajině jako projev „bratrského přátelství“ sovětských národů; Chruščov své rozhodnutí tehdy vysvětloval „blízkými ekonomickými a kulturními vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. Protože ale podle krymských poslanců může Ukrajina nyní jako stát přestat existovat, akt z roku 1954 pozbude platnosti.

Kromě Moskvy odsoudil odvolání Janukoviče právě Krym, který svou náklonnost k východnímu sousedovi projevuje pravidelně. A důvod k tomu má vlastně oprávněný. Krym sloužil od konce 18. století jako strategický přístav carské námořní flotily a také jako oblíbené letovisko. Po krátké epizodě samostatnosti ve 20. letech 20. století byla oblast definitivně připojena k Ukrajině jako dar sovětského vůdce Nikity Chruščova k výročí v roce 1954.

Krymská specifika

Krym byl součástí Ruska od konce 18. století, kdy ho po válce s Turky ovládla Kateřina Veliká. Coby oblast bolševického Ruska existoval od roku 1921 jako autonomní Krymská sovětská republika. Za 2. světové války ovšem poloostrov okupovalo nacistické Německo a po konci bojů Stalin vinil Krymské Tatary (původní obyvatele poloostrova) z kolaborace a dal je deportovat do oblastí střední Asie. Krym už autonomii zpátky nezískal.

Do přímého područí Ukrajiny (tehdejší svazové republiky SSSR) se oblast dostala v roce 1954; vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov věnoval poloostrov v Černém moři ukrajinské svazové republice v rámci oslav 300. výročí Perejaslavské rady – kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení Ukrajiny k Rusku.

Pro Sovětský svaz představoval Krym mimořádně strategický bod, zejména s ohledem na námořní flotilu (tu v Sevastopolu dodnes drží i Ruská federace). V současném vztahu Krymu, Kyjeva a Moskvy jsou ovšem i imperiální resentimenty – v černomořské oblasti Ukrajiny žije vůbec nejvíce rusky hovořících obyvatel Ukrajiny, ke Krymu se výrazně váže i mocenská minulost Moskvy. Stalin zde zažíval historický triumf při jaltské konferenci, která dělila poválečnou Evropu do východního a západního bloku. V neposlední řadě byl Krym oblíbeným letoviskem ruských vládců, ať už se jednalo o cary, nebo vůdce Sovětského svazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 9 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 15 hhodinami
Načítání...