Ukrajinská armáda by proti Rusům neměla šanci

Praha – Ubránit Krym vlastními silami je pro Ukrajince skoro nemožné. Jejich posádky na poloostrově jsou obklíčené, nebo je obsadili cizí vojáci. Rozložení sil navíc hovoří v neprospěch Kyjeva. Moskva má 6,5krát víc vojáků, 6krát víc bojových letadel a dokonce 10krát víc bojových plavidel.

Ukrajinská armáda je mnohem menší než ta ruská. Tento nepoměr ještě posiluje fakt, že obranné síly Ukrajiny jsou hůře připravené – veškerá jejich technika totiž zůstává ve skladech. Pokud by se tedy Moskva rozhodla obsadit jih a východ Ukrajiny, stěží ji někdo zastaví. Kyjev je sice partnerem NATO, ale nikoliv členem. Na záruku vojenské pomoci tak nemůže spoléhat.

„Ruská i ukrajinská armáda jsou v procesu transformace, který má několik fází. To znamená, že obě armády jsou poloprofesionální. Žádná z nich ještě nemá plně profesionální stav. Dochází taky k početní redukci. Ještě před dvěma roky byl cílový stav ruské armády milion vojáků, dnes je to 850 tisíc. Ukrajinská armáda před dvěma lety uváděla počet 300 tisíc vojáků, dnes má nějakých 130 tisíc,“ popsal aktuální stav vojenský analytik Martin Koller.

Srovnání výzbroje ukrajinské a ruské armády
Zdroj: ČT24/International Institute for Strategic Studies

Rusko na rozdíl od Ukrajiny v době vlády prezidenta Vladimira Putina investovalo do modernizace svých ozbrojených sil miliardy dolarů. „Ruská armáda je velmi mobilní, má několik výsadkových divizí. Musí totiž chránit velký prostor – na rozdíl od Ukrajinců. Díky ministru obrany Sergeji Šojgu je ruská armáda patrně v lepší kondici než ukrajinská, která doplatila na ekonomické problémy,“ podotkl Koller.

Také bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý je přesvědčen, že případný vojenský střet s ruskou armádou by byl pro Ukrajinu katastrofální. „Ukrajinci mají zbraně a techniku z doby Sovětského svazu, zbavili se de facto všech strategických zbraní,“ tvrdí penzionovaný generál. Na Krymu by podle něj významnou roli hrála i černomořská flotila, proti které je „ukrajinské loďstvo skutečně jenom hračkou“ (čtěte víc).

Ukrajina je mimo jiné signatářem mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, čímž se formálně zřekla statutu jaderného státu. Někdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma ji podepsal na podzim roku 1994. Svůj podpis Ukrajina podmiňovala bezpečnostními zárukami. K těm se zavázali prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major mezinárodní smlouvou nazývanou Budapešťské memorandum, které zaručuje zákaz použití síly proti ukrajinské celistvosti. 

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala dnes agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
před 1 hhodinou

Zemřel Paolo Bulgari, rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 9 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 10 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.