Kyjev – Ukrajinský parlament vyzval pod hrozbou rozpuštění sněm autonomního Krymu ke zrušení nedělního referenda o připojení poloostrova k Rusku. Krymští poslanci ale naopak přijali deklaraci o nezávislosti. Úřady na Krymu také uzavřely letecký prostor nad poloostrovem pro běžné lety. Linka z Kyjeva do Simferopolu se musela vrátit zpět, naopak letadla z Moskvy mohou dál přistávat.
Krymský parlament přijal deklaraci o nezávislosti a uzavřel vzdušný prostor
SOUHRN DNE
Krym je po dnešku opět o krok blíže k Rusku – tamní parlament přijal deklaraci o nezávislosti celého poloostrova. Pro nezávislost autonomní republiky hlasovalo 78 z 81 krymských zákonodárců. Přijetí deklarace je akt předcházející nedělnímu referendu.
Parlament v Kyjevě reagoval ultimátem: Krym má prý do středy plánované referendum odvolat, jinak bude tamní sněm rozpuštěn. K tomu by Kyjev potřeboval stanovisko Ústavního soudu, podle úřadujícího prezidenta by v takovém případě justice nijak neotálela.
Sesazený Viktor Janukovyč mezitím podruhé vystoupil před novináři v ruském Rostově na Donu. Prohlásil, že je nadále jediným regulérním prezidentem Ukrajiny a plánuje návrat na Ukrajinu. Z převratu v zemi opět obvinil „extremisty a neonacisty“ a v této souvislosti kritizoval i záměr Spojených států finančně pomoci ukrajině.
Evropská unie začne v rámci hospodářské pomoci na Ukrajině jednostranně naplňovat části obchodní dohody, kterou Brusel s Kyjevem vyjednal v rámci zatím nepodepsané dohody o přidružení.
GALERIE
videogallery_426271
Deklarace se odvolává na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ohledně Kosova z 22. července 2010 „jako na fakt, že jednostranně vyhlášená nezávislost části státu nenarušuje nějaké normy mezinárodního práva“. Připomíná rovněž Chartu OSN a další mezinárodní dokumenty zakotvující právo na sebeurčení národů.
Deklarace naznačuje, že po nedělním referendu se autonomní republika stane nezávislým státem, který následně do Ruska vstoupí na základě mezistátní smlouvy. „Výraz 'autonomie' se vypouští, zůstává Krymská republika,“ řekl předseda sněmu Vladimir Konstantinov a dodal, že poslanci přijali deklaraci proto, aby začlenění do Ruska bylo „naprosto legitimní“. Krymští předáci předpovídají, že připojení k Rusku, ke kterému Krym patřil do roku 1954, v neděli schválí více než čtyři pětiny voličů.
Vzkaz z Krymského parlamentu už přivítalo také ruské ministerstvo zahraničí jakožto „absolutně oprávněné“. Ruská diplomacie potvrdila, že „Krym se jako svrchovaný a nezávislý stát obrátí na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku na základě existující mezistátní smlouvy jako nový subjekt Ruské federace,“ uvádí se v prohlášení.
Sám ministr Sergej Lavrov znovu telefonicky mluvil o krizi s americkým šéfem diplomacie Johnem Kerrym. Tvrdil mu, že lidé na Krymu mají právo sami rozhodnout o tom, kam chtějí patřit, a Spojené státy to prý mají respektovat.
Zrušte referendum, jinak vás rozpustíme, varuje kyjevský parlament
Ukrajinský parlament dal krymskému sněmu čas do středy, aby nedělní referendum odvolal - jinak prý bude sněm na Krymu rozpuštěn. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov upozornil, že o rozpuštění krymského sněmu bude moci ukrajinský parlament rozhodnout až po ohlášení nálezu ústavních soudců v této věci. „Doufám, že (soudci) nebudou tuto otázku protahovat a rozhodnou dnes či zítra,“ řekl.
Kyjev a Západ odmítají krymské referendum jako nezákonné a odporující ústavě, a tedy neplatné.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, má 21. března posoudit návrh zákona umožňujícího připojit Krym k Rusku jako 84. region, a to i bez ukrajinského souhlasu. „Máme dvě možné cesty. Buď připravíme návrh zákona umožňujícího včlenit do Ruska část území cizího státu na základě referenda i bez bilaterální smlouvy, anebo můžeme jít druhou cestou a přijmout rovnou federální ústavní zákon. Nevylučuji, že půjdeme současně oběma cestami,“ prohlásil poslanec Sergej Mironov, jehož strana předlohu zákona umožňujícího připojení Krymu předložila.
Krym znovu schválil odtržení od Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Ukrajina mobilizuje dobrovolníky, Rusko cvičí výsadkáře
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov oznámil rozhodnutí vytvořit národní gardu a vyhlásit mobilizaci dobrovolníků. „Budeme mobilizovat pouze dobrovolníky, kteří už absolvovali vojenskou službu,“ oznámil Turčynov na zasedání parlamentu. „Uvedli jsme veškeré ozbrojené síly do plné pohotovosti. Ale výsledek je bezútěšný,“ řekl poslancům úřadující ministr Ihor Teňuch. Ze 41 000 vojáků by podle ministra měla být skoro polovina ve stálé pohotovosti, ale ve skutečnosti jde jen o 6 000 vojáků. Považuje proto za nutné co nejdříve vytvořit uskupení sil, které by bylo s to kdykoliv zasáhnout „jak v jižním, tak i ve východním směru“.
Ukrajinská armáda podle ruských médií cvičí s tanky, obrněnými transportéry a samohybnými děly u přístupu ke Krymu. Na Černém moři mělo dnes začít společné cvičení bulharského, rumunského a amerického námořnictva, zastoupeného jedním torpédoborcem. Kvůli špatnému počasí ale bylo o den odloženo. Do leteckého cvičení v Polsku se navíc zapojily americké stíhačky.
Polský prezident Komorowski vítá piloty amerických stíhaček
Na ruské straně se zase odehrává cvičení protivzdušné obrany a výsadkových vojsk. Poprvé po dvou desetiletích se má odehrát i hromadný výsadek asi 3 500 parašutistů.
Francie a Německo hrozí dalšími sankcemi
Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius pohrozil Rusku novými sankcemi, které by mohly být uvaleny již v tomto týdnu, pokud Moskva neodpoví na západní návrhy určené k uklidnění ukrajinské krize. Fabius v rozhlasové stanici France Inter uvedl, že nedělní referendum o připojení Krymu k Rusku je nelegitimní a že anexe poloostrova Ruskem by byla nezákonná. „Jediné legitimní volby jsou ty, ve kterých budou Ukrajinci 25. května volit prezidenta. Hlasování naplánované na 16. března nemá žádnou platnost,“ řekl ministr.
O uvalení nových sankcí hovořil i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Evropská unie podle něj nechce konfrontaci, ale v pondělí by předáci Unie měli jednat o „další fázi opatření“, pokud Rusko nezmění postoj k anexi Krymu.
Vůdci Evropské unie se minulý týden rozhodli pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě a pohrozili Rusku dalšími sankcemi v případě, že nedojde k přímým jednáním Moskvy s Kyjevem a tato jednání nepovedou k výsledku. EU rovněž podpořila rozhodnutí pozastavit přípravu summitu G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko) v ruském Soči. Moskva tvrdí, že protiruské sankce kvůli Ukrajině nezůstanou bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy EU a jejích členů. Totéž se týká i USA a NATO.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov vyzval kyjevské úřady, aby nevyostřovaly situaci na ruskojazyčném jihovýchodě země a propustily z vazby bývalého charkovského gubernátora Michaila Dobkina, kterého obvinily z podněcování separatismu. „Jestli chceme udržet nezávislost a celistvost země, pak musíme s tak populárními vůdci regionů, jako je Dobkin, jednat, a ne je zavírat do vězení,“ zdůraznil oligarcha.
EU pomůže Ukrajině naplněním podmínek obchodní dohody
Evropská unie začne v rámci hospodářské pomoci na Ukrajině jednostranně naplňovat části obchodní dohody, kterou Brusel s Kyjevem vyjednal v rámci zatím nepodepsané dohody o přidružení. Prozatímní opatření vstoupí v platnost okamžitě a potrvá podle eurokomisaře pro obchod Karla De Guchta nejméně do letošního listopadu, kdy EU očekává podpis zmíněné rozsáhlé obchodní dohody.
Unijní opatření, která budou mimo jiné zahrnovat odstranění dovozních bariér na zemědělské a další zboží z Ukrajiny, budou mít podle Barrosa pro Ukrajinu hodnotu až 500 milionů eur (takřka deset miliard korun).
Na Krymu pokračují přípravy referenda (zdroj: ČT24)