Poslední volební lístky zpracovala komise v sobotu, výsledky hlasování ovšem ještě musí nabýt právoplatnosti. Kromě silného vládního bloku se do parlamentu se ziskem 38 křesel probojoval levicový blok Semknutí, třiadvacet zástupců krajně pravicového Jobbiku a šest reprezentantů strany Politika může být jiná (LMP).
Oznámení oficiálních výsledků očekávala Orbánova strana s napětím, protože se až do sečtení 100 procent hlasů hrálo o křeslo, které dvoutřetinovou většinu zaručuje. Ta přitom Orbánovi v uplynulém volebním období umožňovala proměňovat ústavu – a jednou ze změn bylo snížení počtu zákonodárců z 386 na stávajících 199. Ustavující schůze nového parlamentu má proběhnout 6. května.
Lidskoprávní organizace: Volby nebyly fér, ústavní většina není legitimní
Budoucí parlamentní střet již nyní předznamenává spor o to, nakolik byly dubnové volby spravedlivé. Šéf socialistů Attila Mesterházy už při vyhlášení relevantních průběžných výsledků konstatoval, že se konaly podle „neférových pravidel“; kritizoval (nový) volební zákon zvýhodňující nejsilnější stranu, který byl prý Fideszu „ušit na míru“.
Se stejnými výhradami nyní vystoupil lidskoprávní Institut Károlya Eötvösa; hovoří o mimořádně neférových volbách, kvůli kterým podle něj není možné dvoutřetinovou většinu vítězné strany považovat za nelegitimní. Fidesz ovšem otvrdí pravý opak. Volební zisk považuje za pověření od voličů k tomu, aby zemi „postavil na nohy“. Jak prohlásil Máté Kocsis, tiskový mluvčí strany, v Evropě neexistuje precedens pro to, aby blok stran získal dvakrát za sebou ústavní většinu. „Lidé vládě důvěřují,“ cituje Kocsise Tisková agentura Slovenské republiky.
