Dokonale zachovaná DNA mladé dívky pomohla mexickým vědcům upřesnit původ obyvatel amerického kontinentu. Vědci ho několik let zkoumali a porovnávali s jinými vzorky. „Jsou to nejstarší lidské ostatky nalezené na území Ameriky. Kompletní a perfektně dochovaná kostra mladé ženy ve věku asi patnáct až šestnáct let,“ konstatovala antropoložka Maria Teresa Franco.
Vedle dívky spočinul i šavlozubý tygr a obří lenochod
Drobná kostra ležela v zatopené jeskyni spolu s pozůstatky prehistorických zvířat - šavlozubých tygrů, jeskynních medvědů a obřích lenochodů. Našli tu hrob ještě předtím, než jeskyni v době ledové zatopila voda. „Když jsme vstoupili na to místo, našli jsme dno asi v hloubce padesáti metrů. Když jsme si zvykli na tmu, která tam panuje, uviděli jsme spoustu zvířecích koster,“ vzpomíná potápěč Alberto Nava. Naia, jak vědci dívku nazvali podle řecké vodní nymfy najády, se možná vydala hledat vodu. O tragickém pádu svědčí zlomená pánevní kost. Bylo jí nejspíš 15-16 let a měřila metr a půl.
Vědci kostru dívky objevili již v roce 2007. Aby bylo možné skelety vyzvednout, museli potápěči nejprve sestoupit do kráteru o hloubce deseti metrů. Pak bylo třeba proplavat tunelem a následně se potopit do třicetimetrové dutiny. Následně vše podrobili důkladnému zkoumání.
Nález tak dokazuje, že všichni předkolumbovští obyvatelé Ameriky Beringovu úžinu mezi Čukotkou a Aljaškou překročili společně. Později se vydali dále na jih. „První obyvatelé Ameriky, paleolitičtí indiáni, přišli ze Sibiře přes dnešní Beringovu úžinu a usadili se tady,“ upřesnila archeoložka Pilar Luna. Na otázku, jestli jsou mladá Naia a moderní domorodci stejného původu, odpověděly její zuby. Genetická analýza potvrdila, že je příbuzná těch, co přišli pěšky z Asie před 17 tisíci lety.
Mnozí badatelé si ale lámali hlavu nad tím, proč některé dříve nalezené lebky mají o poznání užší tvar než dnešní američtí indiáni, jejichž tváře jsou spíše kulaté a ploché. Právě tento fakt podněcoval teorie, že na americký kontinent dorazily v různých časových obdobích dvě migrační vlny. Podle DNA je Naia ale i prapředkem dnešních indiánů, kterým se zdánlivě vůbec nepodobá. Podle vědeckého týmu může za jiné rysy evoluce. Hypotézy o osídlení Ameriky přes moře z Polynésie, Evropy nebo jiných směrů jsou tudíž nejspíš mylné.
Zdá se tedy, že rozdílnost obličejových rysů je spíš důsledkem evolučního vývoje než dokladem protichůdného původu.
Nadšení novým objevem ale nesdílí celá vědecká komunita. Přední antropolog Muzea Smithsonian varuje: Naia je jen „jeden příklad“. Podobně si ústy odborníka notuje i britský Guardian: „Je to příběh jen jednoho jedince. To ale neznamená, že všechny kostry mají tutéž historii.“ Jedinečné mezinárodní bádání po stopách prvních Američanů chce historii oživit ještě víc. Díky rekonstrukci nových technologií bude mít Naia, nejstarší obyvatelka amerického kontinentu, brzy lidskou tvář.
