Brusel – Nejsilnější frakcí v novém europarlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, která získala 28,23 procenta. Druhá aliance sociálnědemokratických stran (S&D) má 24,63 procenta. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnil Evropský parlament. Výrazným rysem těchto voleb je posílení nacionalistů i krajněpravicových radikálů. K volebním urnám dorazilo podle odhadu 43,11 procent voličů. Jean-Claude Juncker už potvrdil, že se chce stát šéfem Evropské komise. Prosazují ho právě lidovci.
V europarlamentu budou nejsilnější lidovci, krajní pravice na vzestupu
Lidovci by měli mít celkem 212 europoslanců, socialisté 185. Třetí skončila liberální frakce ALDE s 9,45 procenta a tedy 71 zástupci. Za nimi se umístili evropští Zelení se 7,32 procenta a 55 křesly. Levicová frakce GUE/NGL s 5,99 procenta by získala 45 mandátů.
Celkem 40 europoslanců, tedy 5,33 procenta, je podle odhadu europarlamentu těch, kteří byli znovuzvoleni a nepatří k žádné z existujících frakcí. Dalších 67 europoslaneckých křesel ale patří politikům, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem budou zřejmě patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích Unie zaznamenala volební úspěch. 40 křesel získala Skupina evropských konzervativců a reformistů a 36 pak Evropa svobody a demokracie.
image_570639
Na Slovensku bodoval vládní Směr-SD, na severu Evropy nacionalisté
Eurovolby na Slovensku vyhrál vládní Směr-SD premiéra Roberta Fica, v Evropském parlamentu ale ztratí jedno křeslo. K volbám tu přišlo pouhých 13 procent voličů. Vládní strana zabodovala i v Maďarsku, kde přesvědčivě zvítězil Orbánův Fidesz, který obsadí 12 z 21 křesel. Do europarlamentu se probojovalo i extremistické hnutí Jobbik. Bude mít tři mandáty.
V Německu uspěly vládní strany. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové získalo 36,3 procenta hlasů, SPD 27,4 procenta. Na třetím místě se umístili zelení a bodovala i Alternativa pro Německo prosazující konec eura a návrat k marce (zisk 7 procent), která získala jedno křeslo.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Ve Francii vítězí Le Penová, v Británii euroskeptici
Na severu Evropy, konkrétně ve Finsku a Švédsku, zaznamenaly úspěch tradiční strany. Mimořádně se ale zadařilo nacionalistům. Třeba pravicoví radikálové Švédští demokraté budou v europarlamentu vůbec poprvé, ve Finsku to jsou Praví Finové. Nacionalistická Národní fronta vyhrála ve Francii. Po sečtení čtyř pětin hlasů má 26 procent, socialisté jsou až třetí.
Na vzestupu je také euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Ze zatím 15 vyhlášených vítězů, získala UKIP šest křesel, vládní konzervativci pět a opoziční labouristé čtyři.
Šéf britské strany UKIP Nigel Farage
Tradičním stranám se nedařilo ve Španělsku. Lidovci přišli o osm křesel, socialisté dokonce o devět. Bodovaly malé strany. V Itálii naopak zvítězila Demokratická strana premiéra Mattea Renziho. Berlusconiho strana Vzhůru, Itálie skončila až třetí.
V Nizozemsku vyhráli křesťanští demokraté, kteří budou mít pět poslanců. Wildersovi populisté získali stejně jako centristé čtyři křesla. V Řecku vyhrála opoziční levicová a euroskeptická SYRIZA, získala 26,7 procenta hlasů.
Juncker šéfem Komise? Hlasy nacionalistů nechce
Někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker už potvrdil, že má zájem vést příští Evropskou komisi. O hlasy euroskeptiků a nacionalistů se prý ucházet nebude, stojí naopak o podporu „sil pokroku a demokracie“. Juncker připomněl, že při výběru nového šéfa Evropské komise mají své slovo nejen voliči, ale také členské země EU a europarlament. Ten na základě návrhu zemí dohodnutého kvalifikovanou většinou o novém předsedovi komise hlasuje prostou většinou všech svých členů.
- Občané napříč EU od čtvrtka do dneška volili celkem 751 europoslanců.
- Ke vzniku nové frakce je třeba 25 europoslanců ze sedmi členských zemí.
Speciál ČT24 k volbám do Evropského parlamentu (zdroj: ČT24)