Ukrajinská armáda použila fosforovou bombu, tvrdí ruští vyšetřovatelé

New York – Humanitární situace na východě Ukrajiny se podle OSN den ode dne zhoršuje. Podle ruských vyšetřovatelů ukrajinská armáda použila zakázané fosforové bomby při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu.

Ruští vyšetřovatelé mají nezvratné důkazy o použití zakázaných fosforových bomb při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu. Ruské agentuře ITAR-TASS to dnes sdělil mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin. Ruské podezření podle něj potvrdila analýza půdních vzorků, které do Ruska dopravili ukrajinští uprchlíci. „Hlavní správa vyšetřování získala při prověřování bojových prostředků použitých v Doněcké a Luhanské oblasti nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila proti civilnímu obyvatelstvu zakázané zbraně,“ řekl Markin.

Podle soudní chemické expertízy byly v půdních vzorcích získaných v obci Semenivka a ve městě Slavjansk v Doněcké oblasti zjištěny stopy zplodin hoření zápalné směsi, která slouží jako náplň min a leteckých pum. „Jde fakticky o smrtonosnější variantu nábojů, které se dříve plnily bílým fosforem,“ uvedl mluvčí.

Osoby zasažené touto směsí jsou podle Markina vystaveny psychickému šoku, nevýslovnému utrpení a mučivé smrti. Použití této zbraně zakazuje řada mezinárodní smluv včetně Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva v době války z roku 1949. Ruští vyšetřovatelé prý nyní zjišťují konkrétní odpovědnost ukrajinských vojenských velitelů. Podle norem ruského práva i mezinárodních právních norem prý budou pohnáni k odpovědnosti.

Podle agentury Ria Novosti prý Rusko počítá s tím, že materiály poskytnou mezinárodním soudním orgánům k nezávislému posouzení. Podobně federace postupovala i v roce 2008 během vyšetřování trestných činů spáchaných gruzínskou armádou proti obyvatelům Jiří Osetie, píše Ria Novosti.

Rusko obvinilo Kyjev z použití fosforových bomb už několikrát. Naposledy v červnu ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov nařčení důrazně odmítl. K akutálnímu obvinění se zatím vláda oficiálně nevyjádřila.

  • OSN považuje fosforové bomby za zbraň hromadného ničení, jejich použití zakazují Ženevské konvence.

Podle OSN je humanitární situace na východě Ukrajiny stále horší

Humanitární situace na východě Ukrajiny se prý den ode dne zhoršuje. Na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil šéf úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí John Ging: „Mluvíme o 3,9 milionu lidí, kteří žijí v oblasti zmítané násilím,“ uvedl Ging s tím, že každý den z míst bojů uprchne asi tisícovka lidí. Od počátku konfliktu zahynulo přes 1 370 lidí, dalších více než 4 000 bylo zraněno, připomíná agentura DPA.

Zničený dům v Doněcku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Dmitry Lovetsky

„Je to skutečná válka,“ prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, jehož země o setkání RB OSN kvůli humanitární situaci na Ukrajině požádala. „Přes mezinárodní ujednání pokračuje Kyjev ve svém vojenském tažení. Ostřelovány jsou rezidenční čtvrti, používány jsou dokonce kazetové bomby,“ dodal.  

Podle Čurkina už Rusko přijalo asi 800 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Čurkin také řekl, že Rusko chce do obleženého Luhanska a Doněcka na východní Ukrajině vyslat humanitární konvoj pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Podle OSN jsou však ruská čísla nadsazená, do Ruska se prý uchýlilo necelých 170 tisíc lidí.

Pazderka: Smyčka kolem povstalců se stahuje

„Ukrajinská armáda opakuje, že se sice snaží vytlačit separatisty a dostat je pod kontrolu, zároveň ale, že musí brát maximální ohled na civilisty,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka, podle něhož proto také o Doněcku ukrajinská armáda nemluví jako o cíli, které bude dobývat. Další postup armády nejspíše bude do Luhanské oblasti. „Smyčka kolem rebelů se stahuje,“ myslí si Pazderka. Problémem ale je obsazení právě velkých měst obývaných civilním obyvatelstvem, stejně jako velká prostupnost ruské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...