Ukrajinská armáda použila fosforovou bombu, tvrdí ruští vyšetřovatelé

New York – Humanitární situace na východě Ukrajiny se podle OSN den ode dne zhoršuje. Podle ruských vyšetřovatelů ukrajinská armáda použila zakázané fosforové bomby při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu.

Ruští vyšetřovatelé mají nezvratné důkazy o použití zakázaných fosforových bomb při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu. Ruské agentuře ITAR-TASS to dnes sdělil mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin. Ruské podezření podle něj potvrdila analýza půdních vzorků, které do Ruska dopravili ukrajinští uprchlíci. „Hlavní správa vyšetřování získala při prověřování bojových prostředků použitých v Doněcké a Luhanské oblasti nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila proti civilnímu obyvatelstvu zakázané zbraně,“ řekl Markin.

Podle soudní chemické expertízy byly v půdních vzorcích získaných v obci Semenivka a ve městě Slavjansk v Doněcké oblasti zjištěny stopy zplodin hoření zápalné směsi, která slouží jako náplň min a leteckých pum. „Jde fakticky o smrtonosnější variantu nábojů, které se dříve plnily bílým fosforem,“ uvedl mluvčí.

Osoby zasažené touto směsí jsou podle Markina vystaveny psychickému šoku, nevýslovnému utrpení a mučivé smrti. Použití této zbraně zakazuje řada mezinárodní smluv včetně Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva v době války z roku 1949. Ruští vyšetřovatelé prý nyní zjišťují konkrétní odpovědnost ukrajinských vojenských velitelů. Podle norem ruského práva i mezinárodních právních norem prý budou pohnáni k odpovědnosti.

Podle agentury Ria Novosti prý Rusko počítá s tím, že materiály poskytnou mezinárodním soudním orgánům k nezávislému posouzení. Podobně federace postupovala i v roce 2008 během vyšetřování trestných činů spáchaných gruzínskou armádou proti obyvatelům Jiří Osetie, píše Ria Novosti.

Rusko obvinilo Kyjev z použití fosforových bomb už několikrát. Naposledy v červnu ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov nařčení důrazně odmítl. K akutálnímu obvinění se zatím vláda oficiálně nevyjádřila.

  • OSN považuje fosforové bomby za zbraň hromadného ničení, jejich použití zakazují Ženevské konvence.

Podle OSN je humanitární situace na východě Ukrajiny stále horší

Humanitární situace na východě Ukrajiny se prý den ode dne zhoršuje. Na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil šéf úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí John Ging: „Mluvíme o 3,9 milionu lidí, kteří žijí v oblasti zmítané násilím,“ uvedl Ging s tím, že každý den z míst bojů uprchne asi tisícovka lidí. Od počátku konfliktu zahynulo přes 1 370 lidí, dalších více než 4 000 bylo zraněno, připomíná agentura DPA.

Zničený dům v Doněcku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Dmitry Lovetsky

„Je to skutečná válka,“ prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, jehož země o setkání RB OSN kvůli humanitární situaci na Ukrajině požádala. „Přes mezinárodní ujednání pokračuje Kyjev ve svém vojenském tažení. Ostřelovány jsou rezidenční čtvrti, používány jsou dokonce kazetové bomby,“ dodal.  

Podle Čurkina už Rusko přijalo asi 800 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Čurkin také řekl, že Rusko chce do obleženého Luhanska a Doněcka na východní Ukrajině vyslat humanitární konvoj pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Podle OSN jsou však ruská čísla nadsazená, do Ruska se prý uchýlilo necelých 170 tisíc lidí.

Pazderka: Smyčka kolem povstalců se stahuje

„Ukrajinská armáda opakuje, že se sice snaží vytlačit separatisty a dostat je pod kontrolu, zároveň ale, že musí brát maximální ohled na civilisty,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka, podle něhož proto také o Doněcku ukrajinská armáda nemluví jako o cíli, které bude dobývat. Další postup armády nejspíše bude do Luhanské oblasti. „Smyčka kolem rebelů se stahuje,“ myslí si Pazderka. Problémem ale je obsazení právě velkých měst obývaných civilním obyvatelstvem, stejně jako velká prostupnost ruské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 2 mminutami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 58 mminutami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 1 hhodinou

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 1 hhodinou

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 1 hhodinou

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Íránu znovu zatkli držitelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...