Moskva – Na východní Ukrajině už padla více než stovka ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům v boji s vládními jednotkami. S odvoláním na svědky či pozůstalé to uvedli členové prezidentské rady pro lidská práva Ella Poljakovová a Sergej Krivenko. Mluvčí ruského ministerstva obrany mezitím zprávy o nasazení ruských vojáků na Ukrajině znovu odmítl jako „kachnu“. Na Kreml se s žádostí o pomoc při osvobození vojáků zajatých na Ukrajině obrátily videem jejich matky.
Na Ukrajině padla stovka ruských vojáků, jejich matky vytáhly do boje
- Podle NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
- Povstalecký „premiér“ Alexandr Zacharčenko tvrdí, že po boku povstalců bojují tři až čtyři tisícovky Rusů. Asi stovka jich padla.
- Moskva nadále tvrdí, že Rusko s výjimkou deseti zadržených vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá.
- Kyjev potvrdil pád strategicky důležitého města Novoazovsk i dalších obcí; prý je dobyly právě kolony ruských vojáků a obrněné techniky.
- Kvůli Ukrajině se mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN; Kyjev vyzval Západ k novým sankcím.
Členy prezidentské rady, poradního orgánu bez skutečných pravomocí, nejsou jen přívrženci Vladimira Putina, ale často i jeho kritici.
Podle členů prezidentské rady bylo asi 300 lidí zraněno 13. srpna u města Snižne, když se kolona nákladních vozů naložených municí ocitla pod palbou raketometů. „Kolona ruských vojáků byla napadena raketomety Grad a více než stovka lidí zemřela. Stalo se to ve Snižném v Doněcké oblasti,“ řekl Krivenko v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. Poljakovová se doslechla o stejných počtech. „Když se masa lidí na příkaz velitelů, na tancích a transportérech a s těžkou výzbrojí nachází na území cizí země, považuji to za invazi,“ řekla.
Oficiální ruští představitelé nadále popírají, že by na Ukrajině válčily ruské jednotky. „Zaznamenali jsme, že byla vypuštěna tato informační 'kachna', a jsme nuceni zklamat její zámořské autory a přisluhovače v Rusku. Tato tvrzení nemají žádný vztah k realitě,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany, generál Igor Konašenkov.
Sami povstalci připouštějí, že jim pomáhají ruští dobrovolníci, včetně vojáků, kteří jsou ale oficiálně na dovolené. „Nikdy jsme se netajili s tím, že je mezi námi i mnoho Rusů. Bez jejich pomoci by pro nás byl boj mnohem obtížnější,“ prohlásil vůdce doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko. Podle NATO minimálně tisícovka ruských vojáků hranici překročila a na ukrajinském území bojuje.
GALERIE
videogallery_467235
Matky zajatých vojáků vytáhly do boje
Rodiny několika z nich si myslely, že jejich blízcí jsou na cvičení u Rostova - až do chvíle, než je jako zajatce cizí vlády uviděly v televizi. Tu svou teď žádají o pomoc. Matky vojáků natočily vlastní video adresované vedení Ruské federace. „Prosím prezidenta naší země a ministra obrany, prosím vás o pomoc. Dostaňte je ze zajetí a vraťte nám je živé,“ říká předsedkyně výboru matek vojáků z Kostromské oblasti Ljudmila Chochlovová. „Chlapci, přivedeme vás zpátky stůj co stůj. Jestli to neudělají vojenští velitelé, pak to uděláme my, vaše matky,“ hlásí matka jednoho ze zajatých vojáků Olga Garinová. Podle některých zdrojů jsou Rusů bojujících na Ukrajině čtyři tisíce, podle unie matek jich je až 15 tisíc.
Ozývají se desítky rodin, které pohřešují své syny, muže a bratry. Armáda to vysvětluje odjezdem na cvičení, roste ale i počet úmrtí „při plnění vojenských povinností“. Okolnosti smrti důstojníci tají.
Jak připomíná novinářka Petra Procházková, výbory matek ruských vojáků jsou jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí, a mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979, pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých.
Ruský prezident Vladimir Putin a premiér Dmitrij Medvěděv se k aktuálnímu dění na Ukrajině nevyjádřili. Předseda vlády na Twitteru během zasedání kabinetu napsal, že „Rusko musí zjistit přesný počet svých padlých“. Měl ale na mysli první světovou válku. Podobně Putin se dnes zajímal spíše o postavení nového muzea v rodném Petrohradu, které by zvěčňovalo obléhání druhého největšího ruského města za druhé světové války.
Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova prezident s další schůzkou s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem nepočítá, nicméně má brzy navštívit mládežnický tábor Seliger, kde se možná k situaci na Ukrajině vyjádří.
GALERIE
videogallery_467243
Demonstrovalo se v Moskvě i v Kyjevě
Moskevská policie dnes ráno před Kremlem zadržela občanského aktivistu Dmitrije Monachova, který protestoval proti nasazení ruských vojáků na jihovýchodě Ukrajiny. „Stydím se, že Putin je můj prezident,“ uvedl. Svou akci předem ohlásil na Twitteru. Podle novinářů prý trvalo nezvykle dlouho, možná sedm minut, než policie zasáhla. Ke spoutání demonstranta bylo zapotřebí čtyř policistů, akci přihlížely desítky lidí.
„Náš prezident je vinen, že rozpoutal válku. Mrtvoly parašutistů nepadají z vesmíru. Zahájíme trestní stíhání a poženeme našeho prezidenta před soud,“ uvedl prý zatýkaný aktivista. Podle očekávání byl potrestán 15 dny vězení za neuposlechnutí příkazů policie.
Monachov je aktivistou opozičního hnutí Solidarita. Loni v červenci byl mezi několika sty zatčenými stoupenci opozičního předáka Alexeje Navalného. Policie na náměstí před Kremlem později zadržela dalších pět demonstrantů, kteří osaměle protestovali s plakáty proti válce na Ukrajině.
Ukrajinští demonstranti žádají posily pro vojáky
V Kyjevě před ministerstvem obrany dnes demonstrovalo několik stovek lidí, vesměs příbuzných ukrajinských vojáků, bojujících na východě země. Podle agentury ITAR-TASS se dožadovali odstoupení prezidenta Petra Porošenka. Volali také po odeslání těžkých zbraní do Ilovajska, kde obklíčení ukrajinští dobrovolníci čelí nepřátelské přesile. Podle listu Ukrajinska pravda se Porošenko již setkal s představiteli demonstrantů a slíbil vyslat do Ilovajska posily.