Moskva – Rusko používá staré dobré metody, které použilo v Gruzii či Moldavsku, aby si zajistilo vliv na Ukrajině. Mimo jiné na východě země rozdává pasy, obviňuje Moskvu v rozhovoru pro The Moscow Times ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Sergejev. Rusko se prý snaží na území Ukrajiny vytvořit nové Podněstří, „zamrzlý“ konflikt, z něhož bude těžit. „Agresor nemůže současně vykonávat i funkci mírotvorce,“ řekl ve čtvrtek Sergejev novinářům. „(Rusové) vytvořili humanitární problémy, a pak se rozhodli poskytnout humanitární pomoc. Je to jen maska,“ říká velvyslanec.
Existence samozvaných republik na východní Ukrajině by Rusku zajistila možnost zásobovat anektovaný Krym. „Jsme svědky téhož, co jsme už dříve viděli v (Jižní) Osetii, v Abcházii nebo v Podněstří,“ prohlásil Sergejev. „To, co se děje na území suverénní Ukrajiny, naznačuje, jaké má Moskva plány v dlouhodobém horizontu. Jde o pokus vytvořit ukrajinskou verzi Podněstří,“ podotkl velvyslanec. Právě ruští vojáci měli v roce 1992 zajistit příměří mezi Podněstřím a Moldavskem. Rusky mluvící oblast od té doby nikdo neuznal – stav zůstal zakonzervován.
Ruské pasy a ruská měna
Rusko prý rozdává na východě Ukrajiny pasy, a to ve velkém. Sergejev odkazuje na informace ukrajinské bezpečnostní služby a obyvatel v Doněcké a Luhanské oblasti. Separatisté navíc požadují, aby se v Donbasu začalo už v polovině září plati místo hřivny rublem. „Tímto krokem se území odřízne finančně od Ukrajiny,“ zdůraznil velvyslanec.
Pokud Rusko skutečně rozdává pasy, mohl by to být pokus, jak ospravedlnit zásah Moskvy do ukrajinského konfliktu, píše The Moscow Times. Když Rusko v březnu anektovalo Krym, tvrdilo, že bylo nutné ochránit ruskou menšinu před „fašisty“ a „popravčími“ z Kyjeva. Zvýšením počtu ruských občanů na východní Ukrajině, by vytvořilo jakýsi právní základ, proč zasahují a koho chrání, poznamenal Sergejev. „Tvrzení, že chrání všechny rusky mluvící, je absurdní. Ale chránit své občany – to je jiný příběh,“ myslí si velvyslanec.
S tím, jak se krize na Ukrajině vyvíjí, to čím dál tím víc vypadá, že Rusko nemá zájem na rychlém vyřešení krize – neanektovalo východní Ukrajinu jako Krym a na druhou stranu zřejmě ani nepřestalo zásobovat separatisty zbraněmi. Podobně se přitom Moskva chovala právě v případě Osetie či Podněstří: rozdávala pasy a snažila se tvářit jako ochránce míru. Konflikt mezitím stále doutnal a vládním silám se nepodařilo oblasti dobýt zpět, připomíná The Moscow Times.
Politický geograf Vincenc Kopeček
„Obávám se, že příklad Jižní Osetie nebo Abcházie může být pro východní Ukrajinu opravdu velmi dobrý příkladem v negativním slova smyslu. Skutečně to může skončit u zamrzlého konfliktu. Mám pocit, že strategie, která byla na Ukrajinu aplikována, počítala s více cíli. Cíl A byl, aby byla Ukrajina celá ve sféře vlivu Ruska, cíl B bylo vytvoření Novoruska, které by sahalo až ke Krymu, a cíl C – vytvoření destabilizované oblasti, která se bude deklarovat jako samostatná nebo autonomní uvnitř Ukrajiny. A toho nyní dosaženo bylo.“
Prokremelský zpravodajský portál Gazeta.ru údajně v létě o hlavním městě Podněstří napsal, že se nepodobá malému státu obklopenému nepřátelskými sousedy, ale spíš „typicky klidnému jihoruskému městu s malými domy porostlými břečťanem“. „Nejnovější historie Podněstří je příkladem toho, co se stane, když se regionu podaří dosáhnout de facto nezávislosti,“ uváděl článek. „Do jisté míry lze říci, že je příkladem toho, co by se mohlo stát, kdyby se Novorusko odtrhlo od Ukrajiny.“
„(Vytvoření) ukrajinského Podněstří je něco, co nemůžeme dovolit, a apelujeme na naše mezinárodní partnery, aby zabránili tomuto vývoji,“ okomentoval situaci Sergejev.
Rusko je agresor s maskou mírotvůrce, říká ukrajinský velvyslanec
Ruský prezident Vladimir Putin připravil tento týden sedmibodový mírový plán pro Ukrajinu obsahující mimo jiné bod týkající se stažení vládních jednotek do vzdálenosti, aby nemohly ostřelovat obydlené části, což by prakticky znamenalo, že separatisté mohou v obsazených městech zůstat. „Návrh Ruska na příměří je neohrabaný pokus, jak umístit masku mírotvůrce na tvář agresora,“ podotkl Sergejev. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vzápětí Putinův plán odmítl s tím, že šéf Kremlu se snaží oklamat Západ před summitem NATO a vytvořit „zamrzlý konflikt“ na východní Ukrajině.
- Na podmínkách příměří se nakonec včera v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a proruských separatistů za účasti vyjednavačů z Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
- Plán má mít 12 bodů. Jedním z bodů dohody je i plánovaná výměna zajatců. Příměří se zatím dodržuje, i když několik nepotvrzených zpráv o jeho porušení hlásí jak Kyjev, tak i rebelové (více zde).
