Kyjev posílí jednotky na východě a přiškrtí zásobování Donbasu

Kyjev/Doněck – Ukrajina v reakci na separatistické volby na Donbasu a v očekávání možného útoku „teroristů“ posílí obranu východoukrajinských regionů novými armádními jednotkami. Na schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany to oznámil prezident Petro Porošenko. Kyjev podle něj zpřísní dopravní omezení ve směru z Donbasu a zavede v povstaleckých regionech přísnější hospodářský režim.

„Zůstáváme stoupenci mírového plánu,“ řekl prezident na zasedání vrcholného orgánu pro řízení protipovstalecké operace v Doněcké a Luhanské oblasti. „To ale neznamená, že nebudeme připraveni k rozhodným akcím v případě pesimistického scénáře,“ upozornil.

Armáda vyšle nové jednotky na východ země ve snaze zastavit možný útok ve směru Mariupol–Berďansk podél pobřeží Azovského moře a dále ve směru na velká města Charkov a Dněpropetrovsk, řekl prezident. Podle Porošenka pokračuje budování opevňovací infrastruktury a vyzbrojování ozbrojených sil novými typy útočné, výzvědné a velitelské techniky.

Porošenko dále uvedl, že na východě země bude značně posílena kontrola na armádních kontrolních stanovištích s cílem omezit dopravu. Armáda tak chce zastavit pronikání výzvědných a diverzních skupin do ukrajinského vnitrozemí.

Porošenko: Donbas nám za elektřinu a plyn ještě nezaplatil

Prezident dále nevyloučil, že v oblastech obsazených povstalci Kyjev zpřísní hospodářský režim. Ukrajina podle hlavy státu dál zásobuje Donbas plynem a elektřinou, aniž by za dodávky cokoli inkasovala. „Vytápíme Doněck a Luhansk v podmínkách minusových teplot. Podle zákona bychom jim přitom už dávno měli odpojit jak plyn, tak elektřinu,“ konstatoval Porošenko, podle něhož stát za dodávky nic nedostal.

Prezident potvrdil, že hodlá zrušit zářijový zákon o decentralizaci, jehož součástí byl plán rozsáhlé správní reformy v povstaleckých územích. Povstalci nedělními volbami podle Porošenka tyto plány sami zhatili. V případě, že se vzbouřenci nově zvolených orgánů vzdají, je Kyjev ochoten vydat nový zákon s novým datem voleb a s rozšířenou autonomií, slíbil prezident.

Lídři separatistických republik se zrušením zákona o decentralizaci počítali. Podle svých slov se jím stejně odmítali řídit a dnes obě samozvané republiky inaugurovaly své „prezidenty“. (více zde)

Podle zákona z poloviny září měla správa povstaleckých zón podléhat speciálnímu režimu, který měl trvat tři roky. Jeho základem měly být nové komunální volby plánované na 7. prosince. Zvolení zákonodárci nesměli být ze svých funkcí uvolněni a měli využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž bylo i vytváření dobrovolnických lidových milicí. Zákon povoloval využívání ruštiny v oblastech kontrolovaných separatisty.

Porošenko nazval nedělní volby „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Šéf ukrajinské diplomacie označil volby separatistů za „vážné porušení“ minských dohod. „Několik oblastí na východě Ukrajiny se skutečně ocitlo pod kontrolou proruských teroristů a ruských jednotek. Ale jsou to ukrajinská území a my je zase získáme zpět,“ prohlásil Pavlo Klimkin v rozhovoru, který dnes otiskl německý list Bild. „Nevím, zda lze mluvit o úplné prohře (mírového procesu), ale ruské uznání těchto 'voleb' vážně ohrožuje uskutečnění minských dohod,“ řekl Klimkin a vybídl Západ k vyvinutí ještě většího tlaku na Kreml a k dalšímu přitvrzení protiruských sankcí. Ministr také kritizoval „opakující se vpády mnoha ruských vojáků“ do povstaleckého Donbasu a varoval, že „ukrajinské síly jsou připraveny bránit vlast jako nikdy dříve“.

Ztráta Donbasu bude spíš dlouhodobá záležitost, míní experti
  
Ukrajinští experti nicméně připouštějí, že ukrajinská vláda nemá vojenské prostředky umožňující znovu ovládnout území na východě země. Zároveň si ale politicky nemůže dovolit vzdát se těchto oblastí po šesti měsících krvavých bojů. „To, že Moskva ignorovala výstrahy Západu a uznala povstalecké volby v Doněcku a Luhansku, zcela jistě na roky zabetonuje ztrátu těchto oblastí pro Kyjev, podobně jako Krym, který v březnu Rusko zabralo,“
poznamenala agentura AFP. „Jestli Kyjev zase spustí vojenskou operaci, Moskva odpoví vysláním posil, aby Ukrajince zastavily,“ odhadl analytik Oleksander Suško. Kyjev už od neděle hlásí „intenzivní přemisťování“ ruských jednotek do Donbasu.  

Hledání politického východiska ztroskotalo, když povstalci odmítli nabídku Kyjeva na tříleté „zvláštní postavení“ povstaleckých oblastí s rozsáhlou autonomií.

Podle říjnového průzkumu si 54 procent Ukrajinců přeje pokračovat v boji o povstalecká území. Jen čtvrtina by se zřekla této oblasti ve prospěch Ruska výměnou za mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...