Jeruzalém – Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá jednostranné uznávání Palestiny ze strany států EU. Uvedl to po jednání s unijní šéfkou diplomacie Federicou Mogheriniovou. Ta přijela na Blízký východ jednat se zástupci Izraele i palestinských území. Ještě před cestou přitom vyslovila přání, aby se Palestina stala samostatným státem do pěti let. Palestinu nedávno uznalo Švédsko.
Netanjahu se zastával také izraelské politiky ve východním Jeruzalémě a zdůraznil, že tato část města není osada. Palestinci ale počítají s tím, že se východní Jeruzalém stane metropolí jejich budoucího státu. „Jeruzalém je hlavní město Izraele a ne osada. Čtvrtě, v nichž žijí Židé a v nichž stavíme další domy, byly v rukou izraelské vlády po 50 minulých let. Každý ví, že zůstanou součástí Izraele v rámci jakéhokoli mírového ujednání. Odmítám tvrzení, podle nichž jsou tato nebo jiná sídla důvodem konfliktu (s Palestinci),“ prohlásil Netanjahu.
Krok, jaký učinilo Švédsko, když jednostranně uznalo Palestinu, označil za „naprosto nezodpovědný“. Podle Netanjahua se nelze smířit se situací, kdy Evropa uzná palestinský stát, který odmítá uznat Izrael jako židovský stát a který nectí bezpečnostní zájmy Izraele. Mogheriniová se už ráno sešla s ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem a na tiskové konferenci pak prohlásila, že napětí panující nyní v Jeruzalémě jenom umocňuje potřebu rychle obnovit mírová jednání s Palestinci.
Tento týden Mogheriniová prohlásila, že by byla ráda, kdyby do skončení jejího pětiletého mandátu vznikla Palestina. To, že se některé státy jako Švédsko rozhodly Palestinu uznat už nyní, podle ní není dostatečné. EU by se měla angažovat na Blízkém východě víc, než činila dosud, soudí Mogheriniová.
Mogheriniová měla také jednat v Ramalláhu s palestinským vůdcem Mahmúdem Abbásem a předsedou palestinské vlády Ramím Hamdalláhem. Jde o první mimoevropskou cestu Mogheriniové po jejím nástupu do funkce. Nástupkyně Catherine Ashtonové a bývalá italská ministryně zahraničí prý tak chce dát najevo, že Blízký východ je pro EU prioritou a že Unie chce pomoci k jeho stabilizaci.
Arabové v minulých dnech s pomocí automobilů zabili v Jeruzalémě tři lidi, čtvrtý zemřel dnes. Izraelská policie dnes vyslala do ulic Jeruzaléma posily a omezila muslimům vstup na Chrámovou horu jenom pro arabské muže starší 35 let. Ženy mohly k dnešním poledním modlitbám přijít bez omezení. Do mešit na Chrámové hoře přišlo v poledne na 15.000 muslimů. Radikální Hamas vyzval Palestince, aby se po modlitbách vydali manifestovat na „obranu jeruzalémské mešity Al-Aksá proti sionistickému obležení“. Svolal pochody do Hebronu, Ramalláhu i Nábulusu.
Palestinci výzvu vyslyšeli a k přechodu mezi Jeruzalémem a uprchlickým táborem Kalandíja jich dorazilo 400. Začali na vojáky házet kamení a zápalné lahve a pálili pneumatiky. Izraelci je rozháněli střelbou gumových projektilů. V táboře Šuafát ve východním Jeruzalémě policie rozháněla dav slzným plynem. Lidé tam uspořádali pohřební průvod za občana tábora, který spáchal jeden z útoků a jehož Izraelci zabili. Účastníci průvodu nesli velké zelené prapory Hamasu.
Východní Jeruzalém obývají hlavně Arabové a Palestinci počítají s touto částí města jako s metropolí svého budoucího státu. Izrael tuto část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967, později ji připojil k západní části a celé město pak v rozporu s mezinárodním právem označil za svou nedělitelnou metropoli.
