Barcelona – Referendum bylo úspěšné a předvedlo, že Katalánsko si chce vládnout samo. Prohlásil to po nedělním neoficiálním a nezávazném hlasování o nezávislosti provincie na Španělsku šéf katalánské vlády Artur Mas, podle kterého se hlasování zúčastnily více než dva miliony Katalánců ze zhruba 5,4 milionu oprávněných voličů. „Více než dva miliony lidí, to je za těchto podmínek naprostý úspěch,“ řekl Mas. Ve městě Girona na severu regionu policie předvedla několik lidí, kteří hlasování narušovali. Katalánci svůj boj o samostatnost vysvětlují hlavně jazykovými a kulturními rozdíly. Podle odborníků by se samostatný stát musel vyrovnat s propadem hospodářství. Brusel již avizoval, že by Katalánsko nebylo členem Unie.
Madridu navzdory: Dva miliony Katalánců hlasovaly o nezávislosti
Ministr spravedlnosti Rafael Catalá odsoudil hlasování jako „politickou propagandu“, a to „sterilní a neužitečnou“ a „bez demokratické právoplatnosti“. V španělské demokracií se občané těší svobodám, včetně možností vyslovit se v referendech, pořádaných podle přesných pravidel a se zárukami nestrannosti a neutrality. Žádný z těchto požadavků však nebyl naplněn, argumentoval Catalá. V příštích dnech prokuratura prý zváží, zda podnikne „právní kroky“ v souvislosti s případnou „trestní odpovědností“ pořadatelů.
Průzkum veřejného mínění
Referendum se konalo navzdory tomu, že ústavní soud v Madridu hlasování pozastavil s odůvodněním, že teprve zhodnotí, zda je legální. Jednalo se tedy fakticky o jakýsi průzkum veřejného mínění, při kterém zájemci vhazovali od 9:00 do nejméně 20:00 SEČ své hlasy do 6430 uren umístěných v základních a vysokých školách jako při skutečných volbách. V „komisích“ je více než 40.000 dobrovolníků. Chyběly však seznamy voličů a úřední komise dohlížející na průběh hlasování, které tak bylo jen symbolické. Podle agentury RIA Novosti akci monitoruje osm poslanců z Belgie, Francie, Slovinska, Švédska a Británie.
U mnoha hlasovacích místností se během dne tvořily fronty a vládla slavnostní atmosféra. Ve městě Girona na severu provincie se však několik lidí pokusilo hlasování v jedné ze škol narušit. Odpůrci samostatnosti útočili na voliče a pokoušeli se zničit urny. Policisté je nakrátko zadrželi a pak propustili s tím, že o jejich dalším osudu rozhodne soudce. Jsou obviněni z násilností a rušení veřejného klidu.
GALERIE
Fronta před otevřením volební místnosti v Barceloně autor: Josep Lago, zdroj: isifa/AFP
Lidé mají odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Katalánsko stalo státem?“. V případě kladné odpovědi, mohou zaškrtnout i souhlas či nesouhlas s druhou otázkou: „Chcete, aby tento stát byl nezávislý?“. V případě záporné odpovědi na první otázku, už přitom nelze odpovědět na druhou.
Klasické průzkumy ukazují, že většina Katalánců je pro referendum, ale že jsou velmi rozděleni ohledně toho, zda chtít samostatnost, nebo jen větší autonomii. Ze 7,5 milionu Katalánců jich může hlasovat 5,4 milionu, přičemž musejí být starší 16 let.
Petr Zavadil, zpravodaj ČT ve Španělsku:
„Je to jakési hlasování nanečisto, které má Madridu především ukázat, že si Katalánci přejí rozhodovat o svém vlastním osudu sami. Nikde není psáno, že by v tuto chvíli zvítězili lidé, kteří si přejí naprostou samostatnost Katalánska a jeho odtržení od Španělska. Některé průzkumy z posledních dní dokonce ukázaly, že většina si přeje setrvat v rámci Španělska, ale samozřejmě s výrazně širšími pravomocemi.“
Předseda regionální vlády Mas v sobotu vyzval své spoluobčany v provincii k široké účasti a upozornil, že jakýkoli zákrok proti „konzultaci“ by byl útokem na demokracii. „Navzdory ohromným překážkám jsme byli schopni připravit urny a hlasovat,“ sdělil Mas po své volbě v jedné z barcelonských škol. Madrid však naznačil, že žádné silové protiopatření nechystá. Chce nicméně sbírat důkazy o tom, že akci organizuje regionální vláda, aby ji mohl pohnat k soudu pro „občanskou neposlušnost“, upozornila televize France 24.
- Mariano Rajoy, španělský premiér: "Dokud budu premiérem, nikdo nerozbije jednotu Španělska. Nikdo!"
GALERIE
videogallery_483917
Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska. Mimo jiné odstranil uznání katalánského „národa“. Když pak Madrid o dva roky později odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.
Dva zákazy ústavního soudu Katalánce neodradily
Původní referendum nazývala Barcelona „konzultací“. Občané měli odpovědět na dvě otázky: 1) „Má být Katalánsko státem?“. Pokud by odpověděli kladně, objevila by se otázka číslo "2: Mělo by být nezávislým státem?". Na konci září ale španělský ústavní soud toto hlasování pozastavil, aby na žádost Madridu prozkoumal, zda je ústavní. Madridu se totiž nezamlouvá, že by o záležitosti, která se týká celé země, měla rozhodovat jen část španělských občanů.
Katalánská vláda v reakci na výrok soudu přejmenovala „konzultaci“ na „nezávazné všelidové hlasování“. Avizovala rovněž, že ho budou organizovat dobrovolníci a kabinet do průběhu příprav nebude zasahovat. Ústavní soud ale i napodruhé rozhodl v neprospěch Katalánců, když i toto hlasování začátkem listopadu pozastavil s tím, že to jako dobrovolný projekt příliš nevypadá. Vláda prý nutila různé vzdělávací instituce se na organizaci podílet.
Regionální vláda se přesto rozhodla akci uskutečnit, a lidé tak dnes hlasují na školách do lepenkových krabic bez úřední pečeti. Využití škol ale kritizoval katalánský prefekt, který upozornil katalánskou vládu, že k události nesmí využívat státních objektů. Ta ale reagovala tím, že uhradí veškeré náklady spojené s hlasováním.
Gustavo Monge, zpravodaj EFE v Praze:
„Je to spíš protestní akce. Předpokládám, že většina hlasujících bude pro samostatnost. To, že několik milionů lidí bude rozhodovat o osudu celého regionu, je ale podle mě přehnané. Já bych tuto otázku položil celému Španělsku. Skupina, která se považuje za zástupce Katalánska, je totiž poměrně malá.“
Volání po samostatnosti může být reakcí na krizi
Příznivci katalánské nezávislosti tvrdí, že nedělní hlasování je začátkem nového státu. V Katalánsku si to ovšem rozhodně nemyslí každý. „Katalánců, kteří v posledních třech letech vyšli do ulic, byl milion nebo milion a půl. Tenhle milion nebo milion a půl je přibližně 20 až 22 procent katalánské populace,“ konstatoval Antón Costas, předseda vlivné ekonomické organizace Cercle d’Economia.
S Costasem se radí jak madridský, tak i katalánský premiér. Podle něj je volání po nezávislosti katalánská odpověď na hospodářskou krizi. Když se ji podaří zvrátit, touha po odtržení se ztiší. „Byly tady pokusy ztotožnit touhu po nezávislosti, která podle mě není většinová, s obecnou nespokojeností, která většinová je,“ poznamenal Costas.
Podle katalánské regionální vlády Madrid svým postupem porušuje jejich právo na účast na životě společnosti, svobodu vyjadřování a svobodu myšlení. Neustálým se obracením na soudy prý zneužívá moc a justici k řešení politických sporů.
Ekonomické dopady? Spíš negativní
Sedmi a půl milionové Katalánsko přispívá do španělského rozpočtu největším dílem – pramení z něj 18,8 procenta HDP Španělska. „Katalánci si stěžují na to, že do centrální kasy přispívají mnohem víc, než dostávají. Větší autonomii by chtěli i v tom, jak budou administrovat vlastní peníze. Kritici ale upozorňují, že třeba olympiáda byla placena z madridské kasy. Upozorňují také na to, že průmyslový růst Barcelony v uplynulých desetiletích nastal i díky pracujícím silám v jiných částech Španělska,“ uvedla redaktorka ČT Adriana Dergam.
Podle odhadů odborníků by se hospodářství Katalánska po odtržení propadlo o 4 až 20 %. Brusel totiž varoval, že samostatné Katalánsko nebude členem Evropské unie. „EU by zavedla cla. Zahraniční kapitál by se Katalánsku vyhýbal – už letos jsou investice ze zahraničí na minimu,“ upozornila Dergam.
Skotsko jako příklad
Úsilí o katalánský plebiscit rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie. Průzkumy totiž ukazují, že většina Katalánců je rozdělena v tom, zda raději samostatnost nebo právě větší autonomii. Své udělaly také výsledky skotského referenda, které dopadlo v neprospěch příznivců odtržení od Británie.
Hnutí za nezávislost
1714 – Katalánsko po válce o španělské dědictví ztratilo svou svrchovanost a stalo se součástí Španělského království.
1939 – 1975 za diktatury Franca byli Katalánci značně utlačováni.
Od roku 2003 se snažili Katalánci změnit autonomní statut. Socialista Jose Lusi Rodriguez Zapatero jim slíbil za podporu ve volbách podporu boje za nezávislost.
V roce 2004 pak socialisté skutečně vyhráli.
Katalánsko bylo následně v roce 2006 deklarováno jako národ. Pravice ale byla proti a v roce 2010 ústavní soud rozhodl, že statut není ústavní.
V roce 2011 pak pravice vyhrála volby a o rok později Katalánsku omezila výběr daní, což spustilo vlnu nevole.