Za Ukrajinu může z velké části Západ, zopakoval Klaus ve Sněmovně lordů

Klaus přijel do Londýna na pozvání britských poslanců a na jednání podvýboru pro vztahy mezi EU a Ruskem promluvil o svém postoji k Ukrajině. Zdůraznil, že není zastáncem Ruska ani prezidenta Vladimira Putina, nelíbí se mu prý ale „manipulativní propaganda“, která se objevila v souvislosti s vyhrocenou situací na východě Ukrajiny.

„Krize na Ukrajině je domácí záležitost, později však byla výrazně ovlivněna, či dokonce organizována ze zahraničí,“ domnívá se exprezident. Podle něj šlo a jde hlavně o boj o mocenskou dominanci ve východní Evropě, v němž jsou Ukrajinci jen „pasivními objekty“. Podle Klause lidé v západní Evropě nechápou, že Ukrajina je složitá a vnitřně rozdělená země, která nezvládla postkomunistickou transformaci v demokraticky fungující stát. Právě proto je podle něj logické, že nabídka přidružení k Evropské unii - tedy pokus násilně a uměle změnit geopolitickou orientaci Ukrajiny - skončil v podstatě tragicky, dalším rozštěpením a zkázou. „Ukrajina byla brzkou nabídkou přidružení k EU zneužita,“ míní exprezident.

„Západ přijal zjednodušenou interpretaci událostí na Ukrajině - podle něj způsobených ruskou agresí - a vnitřní příčiny se přehlížejí,“ uvedl dále Klaus. Tento přístup prý ale situaci dál ztěžuje a ještě více destabilizuje zemi, jejíž vedení podle něj nenabízí lidem na východě žádné politické řešení a spoléhá jen na pokračování bojů a agresi.

Klaus po projevu odpovídal na otázky, jakou roli může EU sehrát pro zlepšení napjatých vztahů s Ruskem. Zopakoval přitom, že sám je zastáncem co největšího rozšiřování EU a nevadilo by mu, kdyby Unie měla až pět desítek členů - včetně třeba Kazachstánu nebo Maroka. Tím by se podle něj rozmělnila snaha Bruselu přijímat co nejvíce administrativních a integračních politických kroků.

Jedna z členek podvýboru označila Klausova slova za osvěžující a za vhodné doplnění celkového obrazu, který si členové britského parlamentu mohou vytvořit.