Na Ramovu bezpečnost dohlížely početné oddíly srbské policie – nejen ve městě, ale také podél silnice vedoucí k hranicím Kosova, kam se albánská delegace posléze vydala.
Rama svou cestou do Srbska naděje na zlepšení dvoustranných vztahů příliš nenaplnil, když své hostitele v pondělí popudil výzvou, aby uznali nezávislost Kosova. Takovou možnost Srbové důrazně odmítají. Ani všechny dnešní Ramovy výroky v Preševu nebude srbská vláda považovat za příliš vstřícné. V projevu před zástupem poznamenal, že v pondělí se srbským kolegou Aleksandarem Vučičem hovořili i o situaci albánské menšiny v oblasti Preševa. „Albánie podpoří to, aby řešení problémů v Preševském údolí bylo zásadní na cestě přibližování Srbska k Evropské unii, a nedovolí asimilaci Albánců v tomto regionu,“ zdůraznil. Zároveň dodal, že „menšiny by měly být mosty, které spojují, nikoli rozdělují“. Rama zopakoval, že Vučiče v Bělehradě ujistil, že Albánie „se neangažuje v boji za 'Velkou Albánii', ale za 'Velkou Evropu', která přijme všechny Albánce se všemi ostatními národy a zeměmi“.
Už v pondělí po napjaté tiskové konferenci, při níž rozzlobený Vučić obvinil albánského hosta z provokace za jeho nečekanou výzvu k uznání Kosova, dal Rama najevo, že v Preševu nemíní podpořit separační nálady. „Plně respektujeme svrchovanost a územní celistvost Srbska,“ prohlásil.
Po slovním střetu s Vučičem před novináři Rama podotkl, že se v Bělehradu cítí dobře. „Měli jsme těžké setkání, ale velmi účelné. V tom smyslu, že jsme vůči sobě navzájem byli upřímní. Oba chceme i nadále rozvíjet vztahy, krok za krokem, abychom se lépe poznali, stejně jako Albánie a Srbsko. Pevně věřím, že společně můžeme sehrát překvapivou úlohu, pokud jde o vztahy mezi našimi státy, ale i celého regionu a EU,“ řekl Rama.
