„Když posloucháte velmi pozorně, můžete na začátku slyšet tiché klik a brzy potom hlasité rachocení. To kliknutí je nejspíš první kontakt s povrchem. Hlasité rachocení pak přistání na tvrdém povrchu potom, co jsme prošli vrstvou prachu,“ vysvětluje Martin Knapmeyer, vědec z Německého střediska pro letectví a vesmír.
Zvuk, který zapříčinily vibrace, zachytily cenzory na přistávacích nohách modulu. Zařízení ale po prvním kontaktu s kometou ještě pravděpodobně poskočilo a přistálo v příkopu. Ještě než se ale modul kvůli nedostatku slunečního záření vybil, stačila poslat výsledky experimentů a snímky z povrchu. „Obrázky byly prostorově zrekonstruovány. Dávají nám údaje o hloubce a další informace. Je to důležité, protože můžeme odhadnout například výšku balvanů a dalších prvků na povrchu,“ popisuje člen vědeckého týmu Stefano Mottola.
Astronom: Philae se nepodařilo provrtat povrch komety
„Problémem jsou teploty, protože ještě když modul měřil, zjistil, že na povrchu jádra té komety je teplota asi – 150 ºC. Takže je třeba, aby ty přístroje a vůbec všechny systémy modulu byly ohřáty aspoň na -50 ºC, aby zcela nezamrzly. Ale na to, aby vůbec mohly fungovat, musí být teplota aspoň 0 ºC,“ říká Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR a dodává, že není jisté, zda současný malý přísun sluneční energie bude schopný zajistit alespoň takovou teplotu, aby modul nezamrzl.
Vědci doufají, že nashromážděné informace a údaje z modulu jim pomohou dozvědět se víc o vzniku sluneční soustavy před skoro pěti miliardami let. Další otázkou, kterou zkouší tato mise zodpovědět, je, jestli se mohl život přenést na Zemi právě z komet.