Katalánský premiér vyzval k tomu, aby všechny katalánské strany podporující nezávislost vytvořily společnou kandidátku, v níž by byly zapsány i další sympatizující osobnosti z veřejného života. Datum případných předčasných voleb neupřesnil.
Mas se tak poprvé jasně vyjádřil k dalšímu postupu v boji o nezávislost po nedávném veřejném průzkumu. Ten se podobal jakémusi referendu. Účastnilo se ho 2,3 milionu z přibližně 5,4 milionu lidí oprávněných hlasovat. Pro samostatný stát se vyslovily čtyři pětiny hlasujících. Mas začal po hlasování naléhat na španělskou vládu, aby Kataláncům dala možnost hlasovat v legálním referendu. Kabinet v Madridu to ale podle očekávání odmítl.
Poslední regionální volby v Katalánsku se konaly přesně před dvěma lety a i tehdy byly předčasné. Zvítězila v nich sice Masova nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU), a přestože i na druhém místě skončili separatisté, v součtu zaznamenaly strany jednoznačně prosazující katalánskou samostatnost ztráty v počtu mandátů. Mas přitom usiloval o zisk absolutní většiny, aby mohl svou separatistickou politiku lépe prosazovat.
Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska. Kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.
Úsilí o katalánský plebiscit, který by měl dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.
