Washington/Ottawa - Spojené státy zakázaly investice na ukrajinském poloostrově Krym, který letos v březnu zabralo Rusko. Uvalily také sankce na 24 Ukrajinců a Rusů i několik podniků údajně přispívajících k destabilizaci Ukrajiny. Nové sankce vůči Rusku ohlásila také Kanada, podobné kroky již ve čtvrtek učinila Evropská unie. Jde o reakci na ukrajinskou krizi a postup Ruska v ní. Moskva už se nechala slyšet, že nepřátelské akce nenechá bez odpovědi.
Terčem nových amerických sankcí se stala například ruská investiční skupina Marshall Capital Partners, kterou vlastní Konstantin Malofejev. Ten podle amerického ministerstva financí pomáhá financovat aktivity separatistů na východě Ukrajiny.
Na Malofejeva se přitom vztahují i nové sankce Evropské unie. Na sankčním seznamu EU je nyní 95 lidí a 23 firem, nově se na seznamu ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. Nový soubor evropských sankcí zasahuje i anektovaný Krym. Podle úředního věstníku EU je zakázána účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. „Sankce jsou tu z dobrého důvodu a ukládáme je, protože je to potřebné. Zrušené můžou být, jen když dojde k nápravě,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Kanada zavádí nové sankce vůči Rusku, dotknou se i těžby ropy
Nové sankce vůči Rusku představila také Kanada. Zahrnují dodatečné restrikce u exportu technologií používaných v ropném a plynárenském průmyslu. Zakázala rovněž 20 ruským politikům a ukrajinským separatistům vstup na své území. Zákaz se týká především členů ruského parlamentu a ministrů samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny. „Kanada neakceptuje ilegální okupaci Krymu a stálé vojenské aktivity a provokace na východě Ukrajiny,“ prohlásil kanadský premiér Stephen Harper.
Kanadský ministr zahraničí John Baird upozornil, že mezi důsledky západních sankcí vůči Rusku patří například odliv kapitálu ze země či pokles kurzu ruského rublu. „Společně s nynějším prudkým poklesem cen ropy to má velký vliv a já doufám, že prezident (Vladimir) Putin zvolí odlišnou cestu,“ prohlásil.
