Moskva - Že sociální síť Facebook v Rusku přestává sloužit jako prostředek politického odporu, ukázal nedávný případ zablokování stránky, která vyzývala k protestu na podporu prominentního ruského disidenta Alexeje Navalného. Facebook potvrdil, že v Rusku za první polovinu roku 2014 na přání ruského parlamentu zablokoval 29 stránek s pro úřady problematickým obsahem. Také Twitter potvrdil, že v Rusku blokoval obsah na žádost regulátora.
Stránka byla zablokována nedlouho poté, co v pátek státní zástupce navrhl soudu pro Navalného desetiletý trest za hospodářskou kriminalitu. Kritici ale tvrdí, že jde o čistě politické obvinění. Za několik hodin stránka získala tisíce podporovatelů, už druhý den šlo o více než 12 000 uživatelů. V té době už ale stránku neviděli ruští uživatelé, kterým se na obrazovce objevilo oznámení, že obsah je dočasně nedostupný.
Ruští internetoví regulátoři už v sobotu potvrdili, že odeslali Facebooku žádost o zablokování stránky, a to s odůvodněním, že vyzývá k nepovolené masové akci. Podle od února platné legislativy je totiž v Rusku možné, aby úřad regulující fungování internetu zakázal takové akce, které vyzývají k protestům „ohrožujícím veřejný pořádek“.
Facebook by se měl stydět za kooperaci s ruskými cenzory a měl by veškerou spolupráci s ruskými regulačními úřady ukončit, domnívá se profesor politického práva Ilya Somin. Že tak zatím neučinil, je podle něj způsobeno obavou Facebooku z omezení podílu na jednom z největších světových trhů.
Sociální sítě jako Facebook či Twitter blokuje rovněž Čína, která nařizuje provozovatelům jejich čínských obdob přísnou autocenzuru. Mezi nepovolenými termíny je řada politicky citlivých názvů či slov jako náměstí Tchien-an-men, kde v roce 1989 čínské bezpečnostní síly krvavě potlačily prodemokratické protesty, nebo jméno donedávna vysokého komunistického funkcionáře Po Si-laje. V listopadu 2012 například čínští cenzoři zapříčinili, že většina čínských uživatelů byla odříznuta od služeb firmy Google.
