Zasáhli jsme a potopili dvě ruské lodě u Krymu, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka

Ukrajinská vojenská rozvědka nejprve uváděla, že jde o lodě třídy Serna, které mohou převážet až 45 tun nákladu a 92 vojáků. Na plavidlech se podle ní během ukrajinského útoku nacházela bojová vozidla pěchoty BTR-82. Ve svém pozdějším prohlášení upřesnila, že kromě plavidla třídy Serna zasáhla výsadkovou loď třídy Akula.

„V důsledku útoku šla obě ruská plavidla ke dnu: Akula okamžitě, Serna ještě neúspěšně bojovala o přežití, ale také se potopila,“ tvrdí HUR. Server Ukrajinska pravda dříve napsal, že útok zasáhl v noci na pátek plavidla poblíž obce Čornomorske na západě Krymského poloostrova, který Rusko anektovalo už v roce 2014.  

Ruská armáda se k tomuto tvrzení nevyjádřila. Podle ruské služby stanice BBC naopak tvrdila, že v noci odrazila nad Krymem útoky bezpilotních letadel. Ruská média kromě toho podle ruské redakce BBC informovala o výbuších ve městě Feodosija na Krymu. Podle telegramového kanálu Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám, se tam dva ukrajinské drony pokusily zaútočit na ropný terminál.

Ruské síly zase v noci na pátek zaútočily na Ukrajinu šesti drony íránské výroby a také dvěma řízenými střelami, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Pět dronů a jednu z raket se přitom podařilo protivzdušné obraně sestřelit. Po nočních ruských vzdušných útocích zprávy o obětech nebo zraněných nejsou, ukrajinští regionální představitelé ale podle serveru Meduza informovali o několika poškozených domech kvůli úlomkům dronů a poničené škole ve vesnici Komyšany u Chersonu. 

ISW: Ukrajinci rozšiřují své pozice na levém břehu Dněpru

Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ukrajinské jednotky rozšiřují své pozice na levém, východním břehu řeky Dněpr. Přinejmenším na dvou místech přerušily ruským silám dopravu po silnici mezi obcí Oleški a městem Nova Kachovka, které leží přibližně padesát kilometrů severovýchodně od Chersonu, napsal s odvoláním na ruské proválečné blogery a komentář ukrajinského experta.

„Ukrajinci si na levém břehu vybudovali předmostí v obci Krynky, kterou se Rusům nedaří dobýt zpět, a dostává se tam těžká technika, i když ne ve velkém množství. Zatím se ale Ukrajincům nepodařilo vybudovat pontonové mosty, které jsou pro velkou ofenzivu na levém břehu velmi důležité: můžete tam dostat vojáky i techniku, ale pak je musíte logisticky zajistit, zásobovat. A k tomu jsou pontonové mosty nezbytné,“ doplnila Petra Procházková z Deníku N s tím, že vybudovat a udržet v oblasti pontonové mosty je obtížné, protože se snadno ničí. 

Tomáš Řepa z Univerzity obrany uvedl, že by byl opatrný s tím, zda se už Ukrajincům v místě podařilo vybudovat pevné předmostí. Analytici ISW nicméně předpovídají, že ruské velení bude mít pravděpodobně značný problém, aby v reakci na ukrajinské operace na levém břehu Dněpru dokázalo přesunout na místo posily a současně pokračovat v udržování obrany před ukrajinskými útoky v Záporožské oblasti na jihu země a podpoře útoků vlastních sil na východě Ukrajiny.

Ukrajinský generální štáb se ve svém ranním hlášení o výsadcích na levém břehu Dněpru nezmínil, jen poznamenal, že ukrajinské síly v Chersonské oblasti pokračovaly v útocích na nepřátelské dělostřelectvo a v ostřelování ruského týlu.

Rusové podle estonské rozvědky převzali iniciativu

Ruské síly převzaly iniciativu na dvou úsecích fronty na Ukrajině, a sice v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země, tvrdí podle estonské stanice ERR estonská vojenská rozvědka. Podle ní ruské síly během uplynulého týdne podnikaly na těchto územích intenzivní útoky, přičemž mají dost vojáků i armádní techniky, aby držely Ukrajince v neustálém napětí.

Nejprudší boje se podle estonské rozvědky vedou na linii Avdijivka-Marjinka a Kupjansk-Svatove. To podle estonských zpravodajců svědčí o tom, že cílem Ruska je ovládnutí obou oblastí v jejich správních hranicích.

V dlouhodobější perspektivě pak podle estonské rozvědky nelze vyloučit pád Avdijivky do ruských rukou. Tento zisk by Rusové mohli využít jako politické vítězství. Avdijivka by jim navíc pomohla vytvořit u Doněcku nárazníkovou zónu v délce asi deseti kilometrů.

The Economist: Ukrajinská protiofenziva může být u konce

Britský týdeník The Economist spekuluje, že by ukrajinská protiofenziva mohla být u konce. Svědčí o tom podle něj pokles intenzity palby. List se odvolává na svůj nástroj, který využívá satelitních dat k monitorování válečné aktivity.

Konkrétně sleduje četnost požárů, které by mohly být způsobeny boji. V polovině srpna, v době, kdy se ukrajinská vojska probojovávala v Záporožské oblasti směrem na jih, list pomocí nástroje zaznamenával asi tisícovku požárů denně.

Od konce října nicméně britský list registroval méně než tři sta útoků denně, což podle něj znamená pokles válečné aktivity. Ukrajinský protiútok přitom podle něj od června, kdy začal, téměř žádné trvalé územní zisky Ukrajincům nepřinesl.

Týdeník nicméně podotkl, že Ukrajinci během protiofenzivy prokázali schopnost tvrdě bojovat. Díky svému pomalému postupu se patrně vyhnuli obrovským ztrátám, které má naopak ruská armáda, uvedl také The Economist. Válka podle něj není u konce a spojenci Ukrajiny by se měli připravit na dlouhé boje. 

Česko a Tchaj-wan budou spolupracovat v pomoci

Česko a Tchaj-wan budou spolupracovat na projektech humanitární pomoci válkou zasaženým oblastem Ukrajiny. Oznámil to vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Nejde o dohodu mezi vládami, ale o právně nezávazné memorandum o porozumění, doplnil.

Memorandum umožní uskutečnit projekty například v oblasti čištění vod či v energetice. „Realizace bude probíhat přímo s municipalitami na Ukrajině, které identifikovaly své potřeby. Na základě toho jim ve spolupráci česká a tchajwanská strana dodají potřebnou techniku,“ poznamenal Kopečný.

Spolupráce podle něj rozšíří humanitární dodávky od českých firem. Agentura Reuters uvedla, že Kopečný memorandum podepsal v Tchaj-peji na tamním ministerstvu zahraničí. Podle agentury zmocněnec řekl, že Česko má s Tchaj-wanem silné pouto.

Kopečný v červenci navštívil Ukrajinu společně s firmami ze sektorů energetiky, dopravy a infrastruktury nebo zdravotnictví. Byli v Kyjevě, Lvově nebo Dnipru.