Válka tvrdě dopadá na ukrajinský průmysl, řada zaměstnanců odešla na frontu či do zahraničí

Nahrávám video

Ruská invaze vyvíjí velký tlak na ukrajinskou ekonomiku, některé podniky v okupovaných nebo frontových zónách teď nefungují. Další se ve snaze přežít přizpůsobují novým podmínkám. Například ocelárna v Záporoží pracuje bez části zaměstnanců, zdrojů nerostných surovin i exportní cesty kvůli blokádě přístavů v Černém moři.

Boj proti ruské agresi může mít různou podobu. Zaměstnanci ocelárny v Záporoží o své nynější práci mluví jako o ekonomické frontě. Každý zaměstnanec dělá práci za své kolegy, kteří buď odjeli na Západ, nebo vstoupili do armády. Před válkou tu pracovalo více než deset tisíc lidí. Od začátku invaze ale bojovat proti ruským okupantům odešel každý desátý zaměstnanec.

Válkou se ruský režim snaží zničit ekonomický potenciál svého souseda. Na osmi procentech zabraného území se nachází největší nerostné bohatství Ukrajiny včetně železné rudy v odhadované hodnotě bezmála 45 bilionů korun. Od začátku invaze jenom produkce této ocelárny klesla o 30 procent.

Oddáni profesi

„Slévač je silná profese, která drží ekonomiku nad vodou. Přispíváme sice jenom malou částí, ale ekonomiku držíme,“ myslí si zaměstnanec Záporožské ocelárny jménem Vjačeslav.

Svou profesi nedokázal opustit ani Maxim, který do konce loňského února pracoval na Azovstalu. Živě si pamatuje poslední dny, kdy byla ocelárna ještě v provozu. Z okupovaného území se evakuoval pod těžkým ostřelováním, aby mohl přidat ruku k dílu tady v Záporoží. „Do večera toho dne jsme ještě zůstávali v práci. Pak nám nadřízení řekli, že musíme ocelárnu zakonzervovat,“ popisuje. 

Ocelárna v Mariupolu se následně stala symbolem odporu ukrajinských obránců. Dívat se na záběry ruských útoků na Azovstal bylo pro Maxima hodně osobní. „Bolelo mě srdce vidět útoky na to, co jsme budovali, na čem jsme pracovali, co jsme milovali,“ říká.

V ocelárně v Záporoží našly své místo další desítky lidí, kteří před invazí pracovali na nyní okupovaných teritoriích. Ocelárna převzala i některé výrobní postupy, které byly kdysi možné jenom v Azovstalu.

„Musíme zamezit hyperinflaci, problémům s ekonomickým rozvojem země. Je hodně důležité, aby takové podniky jako náš dál fungovaly,“ klade si za úkol generální ředitel Záporožské ocelárny Roman Slobodinjuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 24 mminutami

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. S plameny bojuje několik stovek hasičů, práci jim ale komplikuje silný vítr. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisíc osobám evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 29 mminutami

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34 mrtvých

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
před 37 mminutami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 1 hhodinou

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Kuvajt oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka.
03:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.