Válka tvrdě dopadá na ukrajinský průmysl, řada zaměstnanců odešla na frontu či do zahraničí

3 minuty
Události: Záporožská železárna
Zdroj: ČT24

Ruská invaze vyvíjí velký tlak na ukrajinskou ekonomiku, některé podniky v okupovaných nebo frontových zónách teď nefungují. Další se ve snaze přežít přizpůsobují novým podmínkám. Například ocelárna v Záporoží pracuje bez části zaměstnanců, zdrojů nerostných surovin i exportní cesty kvůli blokádě přístavů v Černém moři.

Boj proti ruské agresi může mít různou podobu. Zaměstnanci ocelárny v Záporoží o své nynější práci mluví jako o ekonomické frontě. Každý zaměstnanec dělá práci za své kolegy, kteří buď odjeli na Západ, nebo vstoupili do armády. Před válkou tu pracovalo více než deset tisíc lidí. Od začátku invaze ale bojovat proti ruským okupantům odešel každý desátý zaměstnanec.

Válkou se ruský režim snaží zničit ekonomický potenciál svého souseda. Na osmi procentech zabraného území se nachází největší nerostné bohatství Ukrajiny včetně železné rudy v odhadované hodnotě bezmála 45 bilionů korun. Od začátku invaze jenom produkce této ocelárny klesla o 30 procent.

Oddáni profesi

„Slévač je silná profese, která drží ekonomiku nad vodou. Přispíváme sice jenom malou částí, ale ekonomiku držíme,“ myslí si zaměstnanec Záporožské ocelárny jménem Vjačeslav.

Svou profesi nedokázal opustit ani Maxim, který do konce loňského února pracoval na Azovstalu. Živě si pamatuje poslední dny, kdy byla ocelárna ještě v provozu. Z okupovaného území se evakuoval pod těžkým ostřelováním, aby mohl přidat ruku k dílu tady v Záporoží. „Do večera toho dne jsme ještě zůstávali v práci. Pak nám nadřízení řekli, že musíme ocelárnu zakonzervovat,“ popisuje. 

Ocelárna v Mariupolu se následně stala symbolem odporu ukrajinských obránců. Dívat se na záběry ruských útoků na Azovstal bylo pro Maxima hodně osobní. „Bolelo mě srdce vidět útoky na to, co jsme budovali, na čem jsme pracovali, co jsme milovali,“ říká.

V ocelárně v Záporoží našly své místo další desítky lidí, kteří před invazí pracovali na nyní okupovaných teritoriích. Ocelárna převzala i některé výrobní postupy, které byly kdysi možné jenom v Azovstalu.

„Musíme zamezit hyperinflaci, problémům s ekonomickým rozvojem země. Je hodně důležité, aby takové podniky jako náš dál fungovaly,“ klade si za úkol generální ředitel Záporožské ocelárny Roman Slobodinjuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...