Spojené státy vyčkávají s označením Ruska za teroristický stát. Dopad na jeho ekonomiku by byl ohromný

Rusko si od únorového začátku invaze na Ukrajinu už několikrát vysloužilo od světových lídrů obvinění z terorismu. V úterý jej oficiálně prohlásil za teroristický stát estonský parlament a stal se tak po Litvě a Lotyšsku třetím národním zákonodárným sborem, který tak učinil. Toto označení má podporu i obou komor amerického Kongresu, USA však Rusko za státního sponzora terorismu zatím neoznačily. Podle odborníků oslovených magazínem Forbes by byl dopad tohoto kroku značný a mohl by ruskou ekonomiku zatížit na desítky let.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová i vůdce senátní menšiny Mitch McConnell se shodují, že by Spojené státy měly prohlásit Rusko za státního sponzora terorismu. „Spojené státy v současné době označují za státní sponzory aktů mezinárodního terorismu vlády Sýrie, Íránu, Severní Koreje a Kuby,“ uvádí Výzkumná služba Kongresu (CRS).

Ministr zahraničí je oprávněn „označit zahraniční vládu za opakovaně poskytující podporu aktům mezinárodního terorismu a v důsledku toho omezit pomoc nebo obchod s touto zemí,“ uvádí dále CRS. Definice základního pojmu „mezinárodní terorismus“ je uvedena v §140 autorizačního zákona o zahraničních vztazích (1988–1989).

Rusko některé tyto podmínky splňuje. Kreml má úzké vazby se zeměmi, které již jsou na seznamu státních sponzorů terorismu, včetně syrského režimu. Zpráva OSN vydaná v roce 2020 dospěla k závěru, že ruská armáda podnikla v Sýrii útoky proti civilistům, které se rovnají válečným zločinům.

Rusko také už před současnou invazí podporovalo separatisty na Ukrajině, z nichž mnozí jsou obviňováni z toho, že se v regionu dopouštějí vražd, znásilňování a mučení. V prvních dvou týdnech dubna 2022 bylo ukrajinské ombudsmance pro lidská práva Ljudmile Denisovové nahlášeno přibližně čtyři sta případů sexuálního násilí ze strany ruských vojáků.

Od 24. února 2022 obdržela komise OSN jen v Kyjevě 75 obvinění ze sexuálního násilí na Ukrajincích, včetně dětí. Kromě toho se ruská armáda dopustila dalších válečných zločinů, včetně útoků na civilisty, hromadných poprav a vražd.

Ekonomické důsledky

Profesor Jason M. Blazakis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey řekl v rozhovoru pro Forbes, že ekonomické důsledky amerického zařazení Ruska mezi země podporující terorismus by byly poměrně závažné. „Pravděpodobně by se rozšířil okruh druhů materiálu, které by do Ruska nemohly směřovat. Omezení dvojího vývozu jsou klíčovým aspektem režimu SST (státního sponzora terorismu).“

„Za druhé, což je možná ještě důležitější, přidání do režimu státního sponzora terorismu by mělo důsledky pro každou vládu, která pokračuje v jakékoli výměně, zejména v oblasti obrany, s Ruskem. Zařazení na seznam SST by mělo pro země, které se na takové výměně podílejí, sekundární účinky a staly by se terčem sekundárních sankcí, pokud by prezident nevydal výjimku, která by tuto činnost vyňala.“

Blazakis působil v letech 2008 až 2018 jako ředitel Úřadu pro financování a označování v rámci protiteroristického oddělení ministerstva zahraničí USA. „Z vlastní zkušenosti vím, že toto je důvod, proč se země na seznam SST často nepřidávají – komplikuje to tyto vztahy druhého řádu,“ řekl.

Přesto je podle něj v případě Ruska jeho přidání na seznam důležité právě z tohoto důvodu. „Americká vláda by měla chtít zkomplikovat každý aspekt vztahů jiné země s Ruskem. Je mi celkem jasné, že se rovnováha opět posunula ve prospěch Ruska a že doposud sankcím odolávalo. A protože sankce potřebují čas, aby měly dopad, je nepravděpodobné, že by tohoto dopadu bylo dosaženo do zimy, pokud nebude zavedena mnohem významnější sankce 0150 zařazení Ruska na seznam států sponzorujících terorismus.“

Blazakis zmínil, že by to mělo také další výhodu v tom, že by se více společností zbavilo rizik z Ruska. To by se pravděpodobně týkalo amerických i neamerických firem. „Podniky nerady působí v zemích, které jsou státními sponzory terorismu. To je důvod, proč Súdán během Trumpovy administrativy tolik tlačil na to, aby byl ze seznamu SST vyřazen.“

Rusko by bylo žalovatelné u amerického soudu

Ze zařazení Ruska na seznam SST dále plyne velké riziko soudních sporů. Mezinárodní advokát z Washingtonu D.C. Charles H. Camp se domnívá, že pokud bude Rusko označeno za stát sponzorující terorismus, výrazně to zvýší možnost cizinců žalovat jej u amerických soudů, uvedl pro Forbes.

„Ačkoli zahraniční vlády obvykle nemohou být žalovány u amerických soudů, žalobci podali žalobu na základě zákona o zahraničních výsostných imunitách, který upravuje imunitu cizích zemí a obsahuje několik výjimek z obecného zákazu podávání žalob. Jednou z těchto výjimek je ,výjimka z terorismu‘, která byla uzákoněna v roce 1996 a která umožňuje žalovat u amerických soudů cizí země, které byly označeny za ,státní sponzory‘ terorismu, za podporu teroristů.“ 

Lze jen spekulovat o tom, jak vysoké odškodné, včetně sankčních náhrad, by americký soudce přiznal ukrajinským obětem, které by zažalovaly ruskou vládu u amerických soudů.

Mnohem větší dopad než sankce

„Jakmile Spojené státy konečně označí Rusko za stát sponzorující terorismus, bude Rusko zbaveno jakékoli imunity podle amerického zákona o zahraničních výsostných imunitách,“ dodal Camp v rozhovoru.

„To bude mít za následek, že účastníci řízení budou moci proti Rusku získat nejen náhradu škody, ale i trestní odškodnění. Podle mého názoru budou takové rozsudky, které bude možné proti Rusku vynést, téměř nekonečně vysoké a ochromí ruskou schopnost finančně působit mimo Rusko na celá desetiletí dopředu, což způsobí Moskvě větší finanční utrpení než jakékoli sankce, které jsou v současné době uvaleny, nebo sankce, které by byly na Rusko uvaleny, kdyby bylo označeno za stát sponzorující terorismus.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 2 mminutami

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 4 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.