Pandemie ve světě: Německo nově žádá testy od každého, kdo přijede. Vakcíny budou v nové dodávce pro EU dražší

Německo nově žádá od každého, kdo přijede ze zahraničí, doklad o očkování, nedávném prodělání covidu-19 anebo o negativním testu. V zemi rostou počty nakažených, v přepočtu na obyvatele se situace od začátku července zhoršila trojnásobně. Mnohem hůře než Německo se ale nyní s koronavirem potýkají Spojené státy. Nejvíce nakažených hlásí Florida – pětinu celkového počtu. Očkování bude nově, přinejmenším v Evropské unii, dražší. Financial Times upozornily, že výrobci Pfizer a Moderna prosadili v novém kontraktu s EU vyšší ceny za dávku.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Zvýšení cen svých vakcín v nejnovějším kontraktu s Evropskou unií prosadili oba američtí výrobci Pfizer a Moderna. Pfizer chce nově podle Financial Times za dávku 19,50 eura, což je o čtyři eura více než dosud, jde tedy zhruba o čtvrtinové zdražení. Moderna chce 25,50 dolaru za dávku, což je asi o desetinu více než dosavadních 19 eur. Původně chtěl výrobce ještě o tři dolary více, ale cenu snížil díky zvýšení objednávky.

Podle konzultační firmy Airfinity letos Pfizer na vakcínách utrží dohromady 56 miliard dolarů a Moderna asi 30 miliard dolarů.

Podle zdroje Financial Times z Evropské unie využily firmy při jednáních své pozice na trhu a použily „klasickou rétoriku farmaceutických společností: Vakcíny fungují, tak zvýšily jejich ‚hodnotu'“. Vyjednávání smluv se totiž odehrávalo ve chvíli, kdy panovala nejistota ohledně budoucnosti evropské očkovací kampaně kvůli obavám z možných vedlejších účinku preparátů firem AstraZeneca a Johnson & Johnson a problémům s jejich dodávkami.

Pfizer nabízí svoje vakcíny po světě za různé ceny, středně rozvinuté země například platí za dávku asi polovinu toho, co bohaté státy v Evropě a Severní Americe. Nejméně rozvinuté země pak hradí firmě jen náklady. Financial Times očekávají, že výrobce ceny plošně navýší ve chvíli, kdy se podaří pandemii covidu-19 překonat.

Německo zavedení povinných testů pro neočkované po příjezdu do země sice připravovalo, ale nakonec ho urychlilo kvůli zhoršující se epidemické situaci. Od počátku srpna tedy musí každý, kdo do země přijede, mít negativní test, pokud nemá certifikát o dokončeném očkování, případně doklad o prodělání covidu-19. Německé požadavky na testy jsou oproti českým přísnější. Antigenní test platí pouze 24 hodin, výsledek PCR testu 72 hodin.

Výjimky z povinnosti platí pro děti do 12 let, pendlery a test nemusí mít ani ten, kdo se v Německu neplánuje zdržet déle než 24 hodin.

Německo zaznamenalo za uplynulý den 2097 nově potvrzených případů covidu-19, vyplývá z ranních údajů Institutu Roberta Kocha. Téměř měsíc vytrvale roste sedmidenní incidence. Zatímco 6. července připadalo 4,9 případu na sto tisíc obyvatel, k nedělnímu ránu to bylo již 17,5 nakaženého na sto tisíc obyvatel. V sobotu bylo incidenční číslo 16,9.

Se zpřísňujícími se opatřeními roste i nespokojenost obyvatel. V Berlíně se v neděli sešly tisíce odpůrců vládních restrikcí. Na některých místech se demonstranti střetli s policisty. Policie na šest set demonstrantů zadržela, napsala agentura AP.

Berlínská policie v ulicích rozmístila více než dva tisíce svých příslušníků a nad městem přelétávaly vrtulníky. Odpoledne se začaly davy nespokojenců zvětšovat. Někteří napadli policisty, kteří se snažili změnit směr jejich pochodu, uvedla policie na Twitteru.

Německé úřady přitom v pátek zakázaly konání třinácti demonstrací, které organizátoři svolali na tento víkend. Na jednu z akcí se podle organizátorů předem zaregistrovalo 22 500 lidí, další pochod chystaný na neděli měl přitáhnout 3500 osob. Úřady zákaz zdůvodnily tím, že na podobných akcích je vysoké riziko nákazy koronavirem, i proto, že jejich účastníci zpravidla nenosí roušky a nedodržují ani další opatření.

Ve Spojených státech přispívá k rostoucímu počtu nakažených hlavně Florida. Ve dvacetimilionovém státě překročil denní přírůstek dvacetitisícovou hranici. Pozitivních testů bylo v sobotu 21 683, o čtyři a půl tisíce více než v pátek.

V reakci na znepokojivé statistiky i na úterní aktualizaci doporučení Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, podle něhož jsou roušky v budovách žádoucí i u plně naočkovaných lidí, zavádí povinnost zakrývat si nos a ústa floridské zábavní parky. Park Walt Disney World také bude požadovat, aby byli jeho zaměstnanci proti covidu-19 očkováni.

Přes nárůst počtu nových případů řekl poradce amerického prezidenta pro zdravotnictví Anthony Fauci, že neočekává, že by byl nutný další lockdown. „Myslím, že máme dostatečnou proočkovanost ne sice k tomu, abychom zabránili novému šíření, ale na to, abychom se vyhnuli situaci, do jaké jsme se dostali minulou zimu,“ řekl v rozhovoru pro televizi ABC.

Nyní platná opatření ovšem nejsou přijímána bezvýhradně, a to ani politiky. Zavádění povinného nošení roušek se nelíbí guvernérovi Ronu DeSantisovi, který prosadil omezení pravomocí místních úředníků, kteří by taková opatření chtěli prosazovat, uvedla AP. DeSantis také v pátek zakázal školám, aby návrat dětí do lavic podmínily nošením roušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 2 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 5 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 6 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...