Český Křižáček se vydává na mlčenlivou pouť do hlavní soutěže

Václav Kadrnka debutoval před sedmi lety Osmdesáti dopisy, odehrávajícími se na sklonku osmdesátých let. Příběh dospívajícího Vaška, který doprovází svou matku po úřadech, aby získali povolení odjet za otcem do ciziny, vycházel do značné míry ze života samotného režiséra a spoluscenáristy. Ceny české filmové kritiky Kadrnku označily za objev roku.

Šest let po svém debutu přichází se stylisticky neméně vyhraněným titulem. Scénář k němu napsal spolu s Jiřím Soukupem (s nímž spolupracoval už na Osmdesáti dopisech) a Vojtěchem Maškem. V příběhu z doby vrcholného středověku téměř beze slov sleduje syna rytíře Bořka, který se jednoho dne obleče do dětského brnění a utíká z domova do Svaté země. Zoufalý otec se pustí po jeho stopách do beznadějného hledání. Do hlavní role poetické filmové pouti obsadil Kadrnka Karla Rodena.

Rozhovor s Václavem Kadrnkou

Vyprávíte v pomalých záběrech. Křižáček je film hlavně vizuální, velmi málo se v něm hovoří. Nemáte rád slova? 

Třeba verze literárního scénáře byla ze začátku s více dialogy, ale já se vždycky snažím během práce na technickém scénáři překonat literu a spíše vyprávět vizuálně. Nebo ještě jinak: vyprávět ve vztahu obraz-zvuk, protože mi to přijde filmovější, a zároveň se samotná filmová řeč dostává do popředí. Ne, že bych neměl rád mluvené filmy nebo že bych nějakým způsobem adoroval němý film, ale většinou během toho procesu, kterému říkám destilace, obraz a filmový znak převezmou význam a litera se upozadí.

Váš předchozí film Osmdesát dopisů byl o vztahu syna k otci, Křižáček je spíše opačný, je v něm více otcovská láska. Je to záměr, nebo náhoda?

Oba dva filmy jsou na téma absence milované osoby. Ale ono to nějak vyšlo během práce, nedal jsem si to dopředu jako úkol, to téma se mě nějak drží, i předlohy si mě nalézají samy. 

Nechal jste se inspirovat básní Jaroslava Vrchlického. Kde jste objevil jeho Svojanovského křižáčka?

Načítal jsem jeho Selské balady kvůli jinému projektu a ty mě převedly k této knížce, která je vlastně okrajová, vyšla jenom jednou, moc se o ní ani neví. A po přečtení mě napadl klíč, jak by se z ní dal udělat film.

Dialogy vycházejí z básně?

Částečně ano, ale nějakým způsobem jsme je přizpůsobovali, protože báseň je psaná archaickým, bohatým jazykem. Spolu se scenáristy Jiřím Soukupem a Vojtěchem Maškem jsme ho zjednodušili, ale zase ne tak, aby byl úplně moderní.  

Václav Kadrnka a další tvůrci a herci filmu byli také hosty besedy v Domě ČT. Přehrajte si ji: