Rubrika Hlavní město Praha strana 4 z 5

Kardinálovi Dominiku Dukovi záleželo na budování vztahů se společností a také na výuce náboženství, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Ocenil zároveň výsledek Dukova vyjednávání s prezidentem Václavem Klausem o katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Graubner vystřídal Duku v čele pražského arcibiskupství v červenci 2022. Na Duku vzpomínají i další církevní představitelé.

Kvůli poruše trakčního vedení v úterý ráno téměř dvě hodiny nejezdilo pražské metro na lince B v úseku Florenc – Černý most, oznámil pražský dopravní podnik. Dopravce jako náhradu prodloužil některé linky autobusů z Černého Mostu na Lehovec a odtud posílil provoz tramvají do centra.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.

Policie při pondělním zásahu v pražské centrále Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zadržela devatenáct lidí. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se týká veřejných zakázek, u kterých je zadavatelem zejména VZP, uvedlo na webu Vrchní státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.

Olbrachtova je první kompletně vyraženou stanicí budoucího metra D. Dokončené jsou také všechny eskalátorové, technologické i traťové tunely. Během měsíce a půl tak částečně zmizí omezení na povrchu a oblast bude znovu průjezdná. Stanice bude součástí prvního úseku nové linky, jejíž výstavbu stavaři zahájili v roce 2022, nyní mají hotové tři kilometry tunelů. Ražební práce finišují i ve vedlejší stanici Pankrác. Veškeré stavební práce by pak měly být dokončeny nejpozději do začátku roku 2028.

Horáckou multifunkční arénu otevřeli v Jihlavě před týdnem a policie už řeší první incidenty – rvačky i vandalismus. Obdobná situace panuje i na novém nádraží v pražských Bubnech, kde vandal den po otevření poškodil dveře výtahu. Škoda má být okolo 150 tisíc korun. Krátce po otevření jiný neznámý vandal poškodil také lavičky na horní terase. Podobný problém mají i tramvajové zastávky, od začátku roku jich pražští údržbáři vyčistili přes tři tisíce. Vandal přitom může jít za malování po zdech i na rok do vězení.

Archeologové již týden pátrají po ostatcích obětí komunistického režimu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Po odkrytí první ze čtyř vrstev však zjistili, že nejde o hledaný šachtový hrob číslo čtrnáct, ve kterém mají být pohřbeni tři zavraždění političtí vězni – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok. Archivní data nekorespondují s nalezenými ostatky a nový nález dokonce neodpovídá žádnému z dosud zmapovaných hrobů. Podle historiků je problém hlavně v nejasném číslovaní šachet. Experti teď proto řeší, jak postupovat dál. Další kroky by měl schválit pražský magistrát i vláda.

Soud uložil Arménovi Richardu Svobodovi a Moldavanovi Olegu Fedorovovi výjimečné tresty ve výši 28 a 25 let vězení. Podle pátečního nepravomocného rozsudku si restauratér Svoboda objednal odstranění krajana, kterého pak Fedorov zavraždil a pohřbil v pražském parku. Oba muži vinu odmítají, stejně tak popírají i to, že společně plánovali další vraždu. Zbylé obžalované – Ukrajince Romana Osypčuka a Čecha Jiřího Seltenreicha – potrestal soud patnácti a šesti lety za mřížemi.

Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách Česka 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.