Baťův kanál letos slaví 80 let. Existují ale místa s ním spojená, o kterých vědí jen opravdoví znalci historie. Uprostřed Otrokovic byl plavební přístav pro osm nákladních lodí i plavební komora. Pozůstatky kanálu jsou zde, dnes už na souši, stále vidět.
Lodní přístav v centru Otrokovic upadl v zapomnění. Jeho pozůstatky jsou stále hmatatelné
Lodní přístav v centru Otrokovic upadl v zapomnění (zdroj: ČT24)
Plavební komora je zakrytá a slouží jako nádrž na vodu. Po průplavním mostu dnes jezdí auta, jasně viditelné jsou i pozůstatky loděnic a přístavních skladů. Stopy po přístavu v Přístavní ulici ale upadly v zapomnění. „Dozvěděl jsem se o tom asi před 10 lety. Byla to pro mě novinka a překvapilo mě, že o tom nikdo neví,“ řekl ředitel společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík.
Otrokovický přístav vznikl až po smrti Tomáše Bati, jeho bratr Jan Antonín se rozhodl navázat na budování vodních cest. Stavba probíhala těsně před druhou světovou válkou uprostřed vilové čtvrti. „Nacházeli jsme se tehdy přímo v Baťově impériu, a tak pro něj nebyl problém si, prakticky ve vlastním městě, vodní kanál postavit,“ dodal Kolařík.
V Otrokovicích stály Baťovy pomocné závody, které byly hned po těch ve Zlíně nejdůležitější. Dopravní lodě je zásobovaly lignitem, hnědým uhlím z ratíškovických dolů. Každá loď tehdy přivážela až 200 tun uhlí.
Plavební komora s rozměry 50 na 5 metrů patřila mezi ty větší a lodě zvedla asi o dva metry nad úroveň řeky Dřevnice, po které připluly. Z přístavního bazénu vedla asi 700 metrů dlouhá plavební odbočka přímo k továrně. Speciální vysavač z lodi lignit vysál a uhlí se spálilo v továrně. „Tehdy to byla velmi moderní technologie,“ uvedl Kolařík.
- V provozu byl od 2. prosince 1938 do roku 1945.
- Na konci války byl poničen a dva roky v něm lodní doprava nefungovala.
- V provozu byl znovu od roku 1947 do roku 1961.
- Na přelomu 60. a 70. let byl kanál vyškrtnut ze seznamu plavebních cest.
V roce 1948 došlo ke změně režimu a znárodnění podniků, skončila tak i konkurence v dopravě. Do té doby byla přeprava po jeho vlastní vodní cestě pro majitele podniků výhodnější, za přepravu po železnici nebo nákladními auty by platil jinému podnikateli.
Přesto byl kanál až do roku 1961 stále využíván, zejména kvůli výstavbě průmyslových závodů. Lodě přivážely na stavbu štěrk. Poté ale význam kanálu stále upadal, na přelomu 60. a 70. let byl vyškrtnut ze seznamu plavebních cest a zarostl.
Obnova zapomenutého přístavu by byla příliš složitá
I když z dnes zapomenutého přístavu za první republiky vyjížděla výletní loď i s kapelou, rekreační využití místa se do Otrokovic nevrátilo. V 90. letech prošel Baťův kanál celkovou obnovou, ale náklady na opravu přístavu v Otrokovicích by byly příliš vysoké, a tak upadl v zapomnění.
Baťův kanál
Obnova zaniklého otrokovického přístavu ve hře není ani dnes. „Nedovedu si to představit, i když bych si to přál. Je tu spousta vlastníků soukromých pozemků a vazby, které dříve fungovaly, se za tu dobu zpřetrhaly. Obnova by byla neskutečně složitá,“ uvedl ředitel společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
O historii místa se nadšenci spolu s městem snaží alespoň informovat. V Otrokovicích umístili tabule, aby jediný zaniklý přístav na Baťově kanálu přitáhl pozornost turistů.