Ústavní soud: Pravidla pro volbu správních a dozorčích rad u zaměstnaneckých pojišťoven se musí změnit

Ústavní soud podpořil návrh na zrušení části zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Ten podala skupina senátorů už v roce 2015, podle nich současný systém upřednostňuje velké zaměstnavatele a také neumožňuje volbu přímo pojištěncům, tedy běžným lidem.

Ústavní soud
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Ústavní soud proto zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a také celou související vyhlášku. Svůj zásah však časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstanou v aktuálním znění v platnosti ještě do 30. září 2019, čímž dostali zákonodárci prostor ke schválení změn.

Teď to funguje tak, že třetinu členů správních a dozorčích rad jmenuje vláda. Zbylé dvě třetiny členů jsou volené, a to půl na půl z kandidátů navržených organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi. Právě tato základní pravidla navrhování kandidátů ústavní soud ze zákona s časovým odkladem vyškrtnul.

 Platnost za rok pozbude také celá vyhláška, která stanovuje podrobnosti volby a volební řád. Volitele, kteří pak vybírají z obou skupin kandidátů, určují velké podniky. Počet volitelů se odvíjí od toho, jaký podíl mají odvody konkrétního podniku na celkovém pojistném připadajícím na danou pojišťovnu. Za půl procenta jsou dva volitelé.

Ostatní zaměstnavatelé, kteří na pojistném odvádějí menší objemy peněz, volitele dosud určovat nemohli, stejně jako jednotliví pojištěnci. Soud také připomněl, že takzvané zaměstnanecké pojišťovny v současnosti už poskytují pojištění nejen určité skupině zaměstnanců, ale širšímu portfoliu klientů. Navzdory svému označení jsou v podstatě také „všeobecnými“ zdravotními pojišťovnami.

„Za těchto okolností neexistuje věcný důvod, pro který by část pojištěnců měla být upřednostňována v přístupu k funkci členů orgánů zaměstnaneckých pojišťoven jen z toho důvodu, že jsou navrženi organizacemi zaměstnavatelů nebo odborovými organizacemi, a který by v tomto ohledu bylo možno považovat za legitimní cíl,“ rozhodl Ústavní soud.

Podle senátorů je proto systém v rozporu s právem občanů podílet se na správě věcí veřejných, se zásadou všeobecnosti a rovnosti volebního práva i právem občanů na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.