Bezpilotní letouny jsou běžné především ve vojenském sektoru. Marabu vzniká naopak na akademické půdě. Na dálkově ovládaný stroj je výjimečný i pro svou velikost a téměř desetimetrové rozpětí křídel.
Projekt VUT 001 Marabu se rozběhl v roce 2006, kdy profesor Antonín Píštěk oslovil průmyslové partnery a navrhl jim nový koncept vývoje bezpilotních letounů založený na vytvoření experimentálního letounu a postupném přechodu z plně pilotní verze na verzi bezpilotní. Konstrukční řešení letounu je unikátní (kompozitový trup, kovové křídlo a vodorovné ocasní plochy, příprava pro letové zkoušky proudové pohonné jednotky), navíc kromě pístového motoru, zajišťujícího primární prostředek pohonu, disponuje rovněž experimentálním proudovým motorem. Řízení proudového motoru zajišťuje elektronický systém. Start je elektrický, stejně jako čerpadlo paliva a oleje. Motor umožňuje letounu Marabu vystoupat až do výšky 8 000 metrů.
video
Bezpilotní letoun Marabu se vznáší nad Kunovicemi
Bezpilotní letoun Marabu se vznáší nad Kunovicemi
Letoun Marabu - archivní záběry
Rozhovor s Antonínem Píšťkem
Technická data
Základní rozměry
Rozpětí: |
11, 04 m |
Plocha křídla: |
13, 14 m2 |
Délka: |
8 m |
Křídlo
Štíhlost: |
9, 24 |
Zůžení: |
0, 48 |
Hmotnosti
Maximální vzletová hmotnost: |
750 kg |
Prázdná hmotnost: |
460 kg |
Návrhové výkony
Maximální rychlost horizont. letu VH: |
250 km/h |
Pádová rychlost VSO: |
60 km/h |
Dolet: |
1200 km |
I když letoun nese přívlastek bezpilotní, Marabu zatím létá s lidskou posádkou v kokpitu. Až po desítkách hodin testovacího provozu budou stroj řídit operátoři v pozemním středisku a letoun tak naplno využije svých předností. Tedy bezpečného provozu a levnějších letových hodin. O jeho využití autoři projektu strach nemají. Bezpilotní letoun Marabu totiž není jediným, který v brněnském ústavu vznikl. Úspěšným projektem byl i letoun Sova. Do světa se ho prodalo na 180 kusů. Konstruktéři z brněnské techniky věří v úspěch svého projektu. Také proto, že o něj už teď projevily zájem konkrétní firmy.