Dostihový spolek zvažuje další úpravy Taxisova příkopu. Vybudování odskokové bariéry a posun doskoku

Nahrávám video
Úvahy o úpravě Taxisova příkopu
Zdroj: ČT24

Dostihový spolek zvažuje, že před Taxisův příkop postaví odskokovou bariéru, která by měla koně z dálky na jejich skok upozornit, aby ji snáze překonali. Zábrana by měla být dostatečně pružná, aby nedošlo k jakýmkoliv dalším zraněním. Poradní tým expertů je ale k návrhu zdrženlivý. Organizátoři chtějí také určit odborníka, který s jezdci nájezd na Taxis probere. Letos na překážce padlo sedm koní, pro jednoho se stala osudnou.

Taxisův příkop, čtvrtá překážka Velké pardubické, rok co rok druhou říjnovou neděli budí respekt. Letos na něm padlo sedm koní, pro Stukea to byl skok osudný. „Parametry Taxisova příkop neměly v letošním roce vliv na to, co se událo. Hlavním důvodem té události byl lidský faktor,“ řekl ředitel Dostihového spolku Jaroslav Müller.

Müller v Událostech, komentářích odmítl, že by bylo namístě Taxisův příkop úplně zrušit. „Tak jako by Praha nebyla Prahou bez Karlova mostu, tak by Velká pardubická nebyla Velkou pardubickou bez Taxisova příkopu,“ míní.

Pořadatel přesto zvažuje, že před Taxis postaví bílou bariéru. „Kůň se odrazí na správném místě, odskokový prvek ho zvedne do výšky a kůň lépe přeskočí překážku,“ vysvětlil správce dráhy Václav Žižka. 

Všechny překážky takový prvek mají, jen Taxis ne. „Já jsem přesvědčený, že by to pomoci mělo. Ta překážka bude pro ně lépe čitelná, a bude viditelná,“ řekl žokej a trenér Jaroslav Myška. 

Případná instalace bariéry by si vyžádala rekonstrukci příkopu, posun doskoku blíž k živému plotu. Naposledy upravili pořadatelé Taxisův příkop v létě 2021. Nejhlubší místo posunuli směrem k živému plotu a podstatně zmírnili sklon zadní hrany.

Nahrávám video
Události, komentáře: Spor o Taxisův příkop
Zdroj: ČT24

Zkušený žokej vysvětlí, jak překážku překonat

Pořadatelé také rozhodli o tom, že vždy před startem Velké pardubické jeden ze zkušených žokejů s jezdci probere, jak správně překážku překonat. „Doporučí všem účastníkům, jakým způsobem by měli najíždět na Taxisův příkop. Já si myslím, že by to zcela určitě mohl a měl být Josef Váňa,“ řekl Müller.

„Pobavit se s klukama, kteří budou startovat ve Velké pardubické, jak ten Taxis najet nejlépe, to asi nebude žádný problém. Já jsem to skákal třicetkrát a jen jednou jsem spadl,“ poznamenal žokej Váňa.

Žokej Josef Bartoš vyhrál Velkou Pardubickou třikrát. Ačkoliv Taxisův příkop za svůj žokejský život zdolával už mnohokrát, jako samozřejmost ho nebere. „Určitý respekt k tomu skoku mám, vždy se na něj soustředím. Takový přeskok musí absolvovat jen ti nejzkušenější,“ poznamenal. I přes respekt, který ze skoku má, si myslí, že v současné podobě by měl zůstat.

Marek Stromský má za sebou už dvacet Velkých pardubických. Sám na Taxisu dvakrát upadl, ale ani on ho za nebezpečný nepovažuje. „Udělalo se maximum pro to, aby byl Taxis bezpečný. Tím, že se zasypala ta díra, tak ten kůň má čas, i když dřív odskočí, když nedoletí, tak je to mělké, ten kůň se z toho dostane,“ řekl. Nejdůležitější podle něj je, aby jezdec s koněm na Taxis najel ve velké rychlosti a nedostal se do skrumáže dalších koní.

Petice za zrušení Taxisu

Zrušit Taxisův příkop žádá petice, kterou od roku 2020 podepsalo skoro třináct tisíc lidí. Tehdy na překážce skončil kůň Sotovento. „Podle nás je Taxisův příkop extrémně nebezpečná překážka a jde na ní při každém závodě o život koně, a dokonce i jezdce,“ řekl iniciátor petice Jiří Anderle (Demokratická strana zelených – Za práva zvířat).

Kritik existence Taxisova příkopu, ředitel táborské zoo a spolumajitel jezdeckého klubu Evžen Korec, řekl v Událostech, komentářích, že nepovažuje za řešení překážku dál upravovat. „Modifikace Taxisova příkopu nemají význam, protože se dělaly už několikrát a ukázalo se, že jsou v zásadě k ničemu. Koně umírají dál,“ poukázal.

V budoucnu očekává veřejný bojkot Velké pardubické v případě, že její součástí Taxisův příkop zůstane. „Čím dál více lidí se dívá na koně jako živá zvířata a velmi jim vadí, že zbytečně umírají, zbytečně trpí,“ uvedl Korec. Že by Velká pardubická nebyla Velkou pardubickou bez této překážky, si nemyslí.

Koně na Velké pardubické musí uběhnout dráhu dlouhou šest tisíc devět set metrů a překonat jedenatřicet překážek. Nejznámější je právě Taxisův příkop, jeden z nejtěžších skoků na světě.  První známý kůň, který na překážce zahynul, byl Doyen. Překážku nezvládl v říjnu 1927. Podle dostupných zdrojů zemřelo na Taxisu šestadvacet koní. Přesná statistika za celou dobu existence závodu ale chybí.

Nejúspěšnější kůň v historii Velké pardubické je ryzák Železník. Startoval na osmi závodech. Jako jediný čtyřikrát Velkou pardubickou s žokejem Josefem Váňou vyhrál. Prvním vítězem Velké pardubické byl kůň s britským žokejem Fantom. Vítězství si doteď připsalo devadesát devět koní a třiaosmdesát jezdců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Případ týrání koček v oboře Březka míří k soudu

Státní zástupce podal obžalobu v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil mluvčí státního zastupitelství Praha-východ Dalibor Šelleng. V případu odsouzení hrozí obžalovanému za trestný čin týrání zvířat až šest let odnětí svobody.
10:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úpravy rozptylové loučky v Brně vyvolaly odpor pozůstalých

Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
před 7 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 9 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 18 hhodinami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 22 hhodinami

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 22 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
včera v 07:30
Načítání...