Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.
Pozůstatky rotundy zasvěcené nejspíš Panně Marii se nacházejí v areálu nynějšího kláštera. Podle katalogu Národního památkového ústavu byla rotunda svatyní starobrněnského blatného hradu, sídla přemyslovských údělných knížat u brodu přes Svratku.
Později rotundu nahradil větší románský kostel, a nakonec gotická stavba, zbořená až kolem roku 1800. O brněnském hradě, který možná stál na říčním ostrově, se zmiňuje také kronikář Kosmas. Hrad Špilberk vznikl až později.
„Od roku 1976 provádělo Muzeum města Brna v areálu kláštera na Mendlově náměstí archeologický výzkum. Záhy po otevření sond se zde našly relikty několika fází dnes již neexistujícího kostela Panny Marie, z nichž ta původní, rotunda, byla označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně,“ vysvětlil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Některé artefakty pocházely zřejmě z 9. století
V posledních letech se odborná obec přikláněla spíš k datování do období počátků přemyslovské vlády na Moravě. Archeologové ale našli několik artefaktů datovatelných do devátého století, tedy do období Velkomoravské říše. Většina vykopávek však spojovala počátky osídlení Starého Brna až s obdobím 10. až 12. století, kdy měla podle převažujících názorů vzniknout také rotunda.
Velké knižní Dějiny Brna ji označují za „nejstarší prokázaný povelkomoravský kostel na Moravě“ a její stavbu spojují s počátky zdejšího přemyslovského panství. Památkový katalog uvádí jako dobu vzniku přelom 10. a 11. století.
Archeologové využili nové prostředky ke zkoumání
Archeologie však za poslední dekády prošla bouřlivým vývojem a odborníci mají k dispozici řadu nových prostředků, proto se rozhodli pro revizi nálezů. „Ve sbírkách Muzea města Brna se nacházejí vzorky hlíny, uhlíků či malt z rotundy. Vizionářsky je odebírala tehdejší vedoucí archeologických prací Dana Cejnková,“ přiblížil současný archeolog muzea Petr Vachůt.
V muzeu jsou také pozůstatky dřevěného prkna, pocházejícího pravděpodobně z podlahy v apsidě rotundy. Dřevo bylo sice zuhelnatělé, ale dochovalo se v podobě poměrně kompaktní desky o velikosti zhruba 80 krát 30 centimetrů.
Specializovaná laboratoř nález letos prozkoumala radiouhlíkovou metodou. Ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl už mezi lety 820 až 880, tedy v době Velkomoravské říše a příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ze vzorku však nelze určit, kdy byl strom pokácený. Možná už v době Mojmírovců, možná však rostl ještě desítky let a teprve později Moravané použili dřevo k výrobě prken na podlahu.
Definitivní ověření teorie o velkomoravském původu osídlení Starého Brna přinesou až další archeologické výzkumy v okolí Mendlova náměstí, konstatoval Šolc.
