Na nové zvony v Přerově se vybralo už 150 tisíc. Největší bude vážit skoro dvě tuny

Na nové zvony pro kostel svatého Vavřince v Přerově se během několika týdnů podařilo ve veřejné sbírce vybrat už 150 tisíc korun. Z věže chrámu v centru města zní od poválečných let jenom jeden zvon, místní lidé ho chtějí doplnit o další tři. Do zvonice kostela by se měly vrátit příští rok, největší z nich by měl vážit téměř dvě tuny.

Jediný zvon, který v chrámu svatého Vavřince v Přerově slouží, je starý pět set let. Brzy by ho však měly doplnit další tři zvony, k tomu pomůžou i peníze od místních obyvatel, kteří ve veřejné sbírce vybrali už 150 tisíc korun.

Víc zvonů bylo ve věži i v minulosti, kostel však o ně přišel v roce 1942. Nacisté je tehdy zabavili pro válečné účely. „Nejenom pro kostel, ale i pro město je to vrácení hlasu města, protože zvony zvoní při důležitých událostech,“ řekl farář a předseda spolku Přerovské zvony smíření Josef Rosenberg. 

Zvony připomenou masakr na Švédských šancích

Nové zvony budou vážit až tři tuny. Na největším z nich nebudou patroni ani sponzoři, Přerované na něj nechají odlít jména nejmladších obětí masakru karpatských Němců na nedalekých Švédských šancích. V náručích matek tam českoslovenští vojáci po válce zastřelili 74 dětí, nejmladšímu bylo šest měsíců.

„Každý zvon má nějakou symboliku a energii, my právě chceme připomenout tu kaňku, která se tady po skončení druhé světové války udála,“ uvedl přerovský primátor Petr Měřínský (ANO). 

Poválečnou symboliku v sobě nese i jediný zvon, který v kostele svatého Vavřince momentálně odbíjí. Před stěhováním do Přerova v roce 1956 sloužil ve Staré Vodě na Libavé, odkud musely odejít tisíce německých starousedlíků. Po válce, kterou kostel přečkal v téměř neporušeném stavu, byly ve věži tři zvony, mizet začaly až po vzniku vojenského výcvikového prostoru v roce 1947.

Zvon zřejmě zůstane v Přerově

Kostel ve Staré Vodě postupně zničili českoslovenští a po nich sovětští vojáci. Od 90. let dávají místo do pořádku i skauti a místní obyvatelé. Zvony se však do kostela nevrátily, nahradily je reproduktory. „Rodák z nedaleké vesnice, Alois Gromes, kterému to hrozně vadilo, že tam zvony nejsou, se rozhodl, že koupí elektrické,“ popsal kronikář a šéf okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala. 

O návrat zvonu z přerovského kostela svatého Vavřince obyvatelé Libavé zatím neusilují. Přednost dávají varhanům, které se podařilo vypátrat v Litovli na Olomoucku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...