Dalších šest tetřívků obecných vypustili lesníci spolu s odborníky lesnického výzkumného ústavu do oblasti masivu Králického Sněžníku na Šumpersku. Z tamních lesů totiž ohrožený hrabavý pták v předchozích desetiletích postupně vymizel. Projekt zaměřený na návrat chráněného tetřívka do této horské oblasti zahájila firma Úsovsko spolu s výzkumným ústavem v roce 2017.
Ohrožení tetřívci se vrací do oblasti Králického Sněžníku. Lesníci je tam vypouštějí už čtyři roky
Lesníci společně s odborníky lesnického výzkumného ústavu vypouštějí plachého tetřívka do volné přírody vždy na podzim a právě na jaře. Podhůří Králického Sněžníku je jedinou lokalitou na Moravě, kde se chráněný druh vyskytuje.
„Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky,“ uvedl ředitel Úsovska Jiří Milek.
Zatím se ptáci aklimatizují ve voliérách
František Havránek z výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti přivezl šest exemplářů tetřívka obecného na úpatí Králického Sněžníku v přepravních boxech, ze kterých byli opatrně přemístěni do aklimatizační voliéry. „V této voliéře jsou umístění ptáci před tokem a chtěli bychom ověřit, jestli se podaří, že tady vybrané slepičky zahnízdí a vysedí mladé,“ řekl Havránek.
„Jsou to odchovaní tetřívci a musíme počkat, až sníh sleze, aby si mohli ve volné přírodě najít potravu,“ podotkl Milek.
Tetřívci budou vybaveni drobnou vysílačkou. „Budeme tak moci monitorovat jejich pohyb. Díky vysílačce zjistíme, zda jsou stále naživu, nebo je zahubil nějaký predátor,“ řekl Milek.
Ohrozit je mohou predátoři i lidé
Mladí tetřívci to nebudou mít v okolí Králického Sněžníku jednoduché, jelikož tamní lesy jsou plné predátorů. Rozhodující pro přežití je první měsíc po vypuštění. „Pokud pták začne být ostražitý a ve volné přírodě přežije měsíc, tak už pak většinou vydrží,“ uvedl Milek.
V Jeseníkách se postupně zabydlelo několik tetřívků. Lesníci odhadují, že jich je zhruba desítka. Míst, kde by mohli nerušeně žít, ale není mnoho. „Nejvíc je ruší lidé, kteří chodí do přírody se psy. Ti pejsci chodí na volno a to je pro toho ptáka asi nejvíc stresující,“ vysvětlil ředitel divize živočišné výroby Úsovsko Vladimír Diviš.
Lesníci z Úsovska se inspirovali v Německu. Projekt návratu tetřívka do jesenické přírody je rozvržen na deset let. Jeho cílem je, aby se tetřívek ve svém původním prostředí začal zase sám reprodukovat.
