Referenda při volbách táhla voliče. Schválili bazén, odmítli těžbu i průmyslovou zónu

V pátek a sobotu se sice hlasovalo především o rozvržení krajských zastupitelstev a části Senátu, ale volby provázela v jedenácti obcích i místní referenda. Většina z nich přilákala dostatek voličů k tomu, aby výsledky byly platné, výjimkou bylo hlasování o obchodním centru v Chodově.

Místní referendum
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Hájek

Aby bylo místní referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent oprávněných voličů, a aby byl jeho výsledek pro samosprávu závazný, musí konkrétní odpověď vybrat alespoň 25 procent oprávněných voličů a zároveň více než 50 procent účastníků referenda.

V Chodově na Sokolovsku nesplnili občané hned první podmínku, o obchodním centru jich přišlo hlasovat jen 29 procent. Z těch, kteří hlasovali, bylo 56 procent proti stavbě. Starosta Patrik Pizinger řekl, že i přesto, že hlasování není platné, bude se vedení města jeho výsledkem řídit.

Opačná je situace ve Zlíně, kde voliči dali najevo, že chtějí, aby se ve městě změnil model provozu vodohospodářství. Přišlo 38 procent voličů a pro změnu hlasovalo 81 procent z nich, referendum tak je platné a výsledek závazný, primátor Jiří Korenc však upozornil, že z referenda jasně nevyplývá, jak má město postupovat. „Chceme vodu vrátit do rukou měst a obcí, a proto ty kroky již děláme. Řešíme s Moravskou vodárenskou různé varianty, myslím, že se postupně posunujeme,“ uvedl Korec.

V současnosti je na Zlínsku vodovodní infrastruktura ve vlastnictví Vodovodů a kanalizací Zlín, které patří obcím a městu, ale provozuje ji soukromá Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské. Hlavním smyslem referenda je podle iniciátorů, aby se hospodaření s vodou vrátilo do rukou měst a obcí Zlínska.

V Mostech u Jablunkova se referendum týkalo jména obce. To se mělo zkrátit na Mosty. Nedojde k tomu, voliči byli proti. K referendu jich přišlo 55 procent a 88 procent z nich změnu názvu obce odmítlo.

Proti záměrům radnic se postavili také obyvatelé středočeské Lysé nad Labem i nedaleké Staré Lysé. Radnice Lysé nad Labem se chtěla zbavit starých bytů po sovětských vojácích v sousedních Milovicích, které městu patří a zaplatilo jejich rekonstrukci. Prodejem chtělo získat půl miliardy korun. Ze 45 procent voličů, kteří přišli hlasovat, však bylo 75 proti. Stará Lysá potom uvažovala o prodeji pozemku v lokalitě Mokřad a tůně Hladoměř. Podle vedení obce tam měla vyrůst dílna, odpůrci se báli, že to budou skladovací haly. K referendu přišlo 56 procent.

V Novém Strašecí potom dostala radnice za úkol zabránit vzniku průmyslové zóny v lokalitě Mackova Hora, kde přitom územní plán s průmyslovou zástavbou počítá. Hlasovat přišlo 54 procent voličů a 89 procent z nich zavázalo radnici, aby učinila vše pro to, aby se územní plán změnil. Současně ještě Novostrašečtí hlasovali o tom, zda má být Mackova Hora nadále využívána jako plocha přírody a krajiny.

Platné, ale částečně nezávazné je referendum, které proběhlo v Řevnicích. Hlasovalo 51 procent voličů. Odpovídali na dvě otázky, na druhou, která se týkala vymezení ploch pro zeleň v oblasti Na Vrážce, odvětili jednoznačně – 75 procent hlasujících bylo pro. Pokud však jde o využití bývalého průmyslového areálu pro další výstavbu, zvolilo variantu ne pouze 24,7 procenta voličů, volba tedy není pro radnici závazná.

O místní problematice se hlasovalo i v Pcherách na Kladensku. Obyvatelé obce se vyslovili proti prodeji místní fary a přilehlých pozemků. Přišlo 37 procent voličů, proti prodeji bylo 74 procent z nich. Fara v posledních letech chátrala, je v havarijním stavu a potřebuje rekonstrukci.

Ve Stéblové na Pardubicku šlo v referendu o plánovanou těžbu štěrkopísku, o niž usiluje těžební firma již pět let. Hlasovat přišlo téměř 75 procent voličů a přes 80 procent z nich bylo proti těžbě, řekl starosta Vladimír Exner. „Výsledky se daly očekávat, rozhodnutí lidí není překvapivé,“ poznamenal.

Podporu hlasujících naopak získalo nákupní centrum v ústeckém Střekově. Jeho podobu podpořilo 68 procent z 36 procent voličů, kteří k referendu přišli. Vzhledem k poměrně nízké účasti však není výsledek závazný – počet stoupenců nákupního centra nedosáhl potřebných 25 procent všech oprávněných voličů.

O vzniku nákupního centra ve čtvrti Střekov poblíž soudu a v blízkosti mostu přes Labe se mluví několik let. Investor loni v listopadu představil veřejnosti projekt na přízemní nákupní centrum s parkovištěm. Grafický návrh je k dispozici na webu obvodní radnice a investor jej umístil na plot pozemku.

Ve Stříbře potom voliči podpořili výstavbu plaveckého bazénu. Hlasovat přišlo 36,6 procenta oprávněných voličů, z nich 70 procent stavbu bazénu podpořilo. O bazénu se ve městě diskutuje zhruba posledních 30 let. Na jeho stavbu si nechala radnice vypracovat studii, která náklady na bazén odhaduje přibližně na 200 milionů korun, což je asi roční rozpočet města. Je to podle starosty Martina Záhoře (ANO) také maximální finanční strop, do něhož se město musí vejít.