Lidovou kulturu v česko-rakouském příhraničí přibližují souběžné výstavy ve Znojmě a v Jindřichově Hradci. Mají ukázat, jak žili na přelomu 19. a 20. století lidé na Znojemsku, Mikulovsku, v jižních Čechách, na Vysočině a v Dolním Rakousku.
Tradice jedné hranice. Dvě výstavy přibližují lidovou kulturu v česko-rakouském pohraničí
Na přípravě výstavy se podíleli profesionální i amatérští etnografové z jižní Moravy, z jižních Čech, Vysočiny a Dolního Rakouska, kteří se pokusili zdokumentovat některé vybrané dochované lidové zvyky ve svých regionech. Výsledkem je kolekce fotografií a videozáznamů, která je důležitou složkou obou výstav.
„Naši předkové sice mluvili odlišnými jazyky, ale jejich způsob myšlení se až nápadně podobal. Spojovali je stejné strasti a radosti. A právě na spojitost a podobnost lidové kultury na česko-moravsko-rakouském pomezí poukazuje i naše výstava,“ vysvětlil etnograf Jihomoravského muzea Jiří Mačuda.
Návštěvníci Znojemského hradu si mohou prohlédnout nejen fotografie, ale také hospodářské předměty a kroje. Na jejich obnově pracovala i Hana Vyšinská. „Dělala jsem například rekonstrukci páru z Dolních Dubňan podle zápisků sběratele Vratislava Bělíka, který zaznamenal podle vzpomínek pamětníků součásti kroje,“ přiblížila.
Znojemsko jako národopisná popelka
Konkrétně Znojemsko bylo dlouhou dobu opomíjeným regionem. „Bylo takovou národopisnou popelkou, takže my jsme museli všechny ty věci dát dohromady jako mozaiku,“ popsal Mačuda.
Pomáhala také amatérská etnografka Marta Chvátalová, která je už osmnáct let kronikářkou obce Plaveč na Znojemsku. „V Plavči jsou dobře zachovány zvyky i tradice. Když přišel pan Mačuda, já jsem mu poskytla všechny ty věci, všechno co potřeboval, jsem nasbírala, hlavně fotky,“ vysvětlila.
Rozličné obyčeje
Exponáty na výstavu také zapůjčilo jedenáct českých a rakouských muzeí. Reprezentují řemesla, zvyky, ale i lidové zábavy a slavnosti, jako jsou svatby, posvícení nebo Vánoce. „V Horních Dunajovicích máme dochované vánoční obyčeje, které nejsou dnes už nikde jinde. Třeba chlapci si strkali do komínu čepici, aby byla očouzená štědrovečerním dýmem, a pak věřili, že když si ji nasadí na jaře na hlavu, tak najdou vajíčka,“ nastínil Mačuda.
Během léta výstavu doplní tvůrčí dílny pro rodiny s dětmi a během září budou probíhat programy pro školní skupiny. Na znojemskou výstavu v pátek naváže druhá v Jindřichově Hradci. Ta se zaměří především na lidové zvyky dodržované v jednotlivých regionech.
