Výbuch metanu ukončil před šedesáti lety životy čtyřiapadesáti horníků v Dole Hlubina v Ostravě. Smutná událost z 22. května 1960 patří mezi tři nejhorší důlní neštěstí v poválečné historii. Tehdejší Rudé právo o tragédii informovalo až dva dny po výbuchu, v úterý 24. května, kdy se již konalo poslední rozloučení s většinou obětí.
Před šedesáti lety zabil výbuch plynu v Dole Hlubina víc než padesát lidí
Výbuch v Dole Hlubina zasáhl sloj Flora. Z třiasedmdesáti pracovníků noční směny v postiženém úseku zahynulo čtyřiapadesát horníků a tři byli zraněni. Pouze devatenácti horníkům z porubu se podařilo uniknout bez zranění.
V dole nevznikl požár, oběti se otrávily. „Při výbuchu metanu v závalech obou porubů došlo k částečnému spálení usazeného uhelného prachu, jehož výsledkem byl vznik velkých koncentrací oxidu uhelnatého. Ten byl hlavní příčinou ztrát na životech,“ vysvětlil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek a dodal, že dnes horníci používají sebezáchranné filtrové přístroje. Tenkrát to ale byla novinka, pracovníci jimi vybaveni nebyli.
U horníků, kteří zahynuli, byl zjištěn vysoký obsah karboxyhemoglobinu v krvi (nad 50 %), popáleniny na nechráněných částech těla, někteří měli zanesené horní cesty dýchací prachem i jemnou drtí. „Právě tito postiženi se neotrávili CO, ale zemřeli udušením,“ upřesnil Bohuslav Machek.
Účinky výbuchu v místě iniciace byly téměř neznatelné. Tlak vzdušné rázové vlny pouze rozmetal větrní objekty výpomocného ventilátoru na dělicí chodbě. „Výbuch se nerozšířil díky účinnému zneškodňování uhelného prachu a funkci protivýbuchových uzávěr,“ řekl mluvčí Českého báňského úřadu.
Záchranářské akce se zúčastnilo dvě stě šedesát záchranářů a vyprošťování obětí ve velmi těžkých podmínkách v nízkém porubu trvalo sedmnáct hodin.
Výbuch způsobil elektrikář při opravě svítidla
Následné vyšetřování prokázalo, že za výbuch mohl zkrat elektrického osvětlení. Ten způsobil zřejmě elektrikář, který opravoval svítidlo pod napětím a také bez kontroly obsahu metanu v daném místě. „Když zjistil, že žárovka má vlákno neporušené, odejmul kryt svorkovnice a zjišťoval, zda je přívod elektrické energie k objímce žárovky neporušen. Ke kontrole použil šroubovák, který postavil břitem na svorku, a nakloněním dříku se dotknul hrany svorkovnice. Vyvolaným zajiskřením došlo k zapálení metanové vrstvy a k následnému výbuchu metanu s vyhořením uhelného prachu došlo při uměle vyvolaném elektrickém oblouku značné intenzity,“ popsal Bohuslav Machek.
Byl založen roku 1852 významným průmyslníkem Salomonem Mayerem Rothschildem. Po druhé světové válce byl důl zestátněn, začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly a v letech 1946 až 1949 krátce přejmenován na Důl Bohumil Laušman. Po změně politických poměrů se znovu vrátil ke svému původnímu názvu.
Těžba uhlí v dole probíhala od 60. let 19. století až do roku 1992. Za dobu svého trvání vytěžil důl přes čtyřicet sedm milionů tun koksovatelného uhlí. Důlní jámy byly po zastavení těžby zasypány.
Důl Hlubina v současnosti tvoří společně s přilehlou koksovnou a vysokými pecemi Vítkovických železáren ojedinělý industriální komplex, známý jako „ostravské Hradčany“. Dnes je soubor zapsán mezi národní kulturní památky ČR a usiluje o zapsání na seznam UNESCO.
Důl Hlubina
Nejvíc horníků zahynulo v Dole Marie
Vůbec nejvíce horníků (319) zemřelo na území dnešní České republiky v květnu 1892 v Dole Marie v Březových Horách u Příbrami. Druhé nejtragičtější neštěstí (a nejhorší na Karvinsku) se stalo v červnu 1894, kdy při požáru v dolech Františka a Jan Karel zahynulo 235 havířů. Následuje výbuch a následný požár v Dole Nelson III. v Oseku u Duchcova, při němž v lednu 1934 zemřelo 142 lidí.
Životy 108 horníků si pak kromě tragédie z března 1885 v Dole Jan Karel vyžádal také požár v Dole Dukla v Havířově-Dolní Suché v červenci 1961. Jeho příčinou byl omylem spuštěný a posléze vznícený pásový dopravník.
Tragédie odstartovala důslednější dodržování bezpečnosti
Na počátku 60. let, kdy komunistický režim kladl hlavní důraz na objem vytěženého uhlí a opomíjel pravidla bezpečnosti práce, se v krátkém časovém sledu přihodilo v dolech hned několik nehod. „Tato tragická událost byla mezníkem, od něhož se datovala mnohem důslednější péče o prostředky moderní indikační techniky, a zejména o větší důslednost při udržování správného a výkonného větrání všech důlních děl. Byla také počátkem následující hlubší spolupráce báňské záchranné služby a zdravotnické záchranné služby v celém regionu při integrované pomoci postiženým v podzemí,“ uzavřel mluvčí Českého báňského úřadu.
Výbuchy metanu se podle něj dají eliminovat tím, že se zabrání vytváření metanových vrstev účinným větráním, účinným měřením metanu v důlním ovzduší a vyloučením iniciačních zdrojů výbuchu, jako je například elektrická jiskra nebo zdroj tepla.
