Rudé právo

Pražský soud uvalil vazbu na šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného. Podle obžaloby měl ohrozit vydavatelství Florenc, jehož byl ředitelem, a stát připravit o 24 milionů korun. K případu se vyjádřil zástupce šéfredaktora Lubor Kazda. Ten měl celý případ za politickou záležitost. Porybný byl o dva dny později propuštěn na kauci. Později bylo stíhání zastaveno jako neodůvodněné.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.

Nedořešený akt očisty na federálním ministerstvu zahraničních věcí a neseriózní vyjádření českých a slovenských politiků byly předmětem dalšího zasedání vyšetřovací komise k 17. listopadu. Na závěry jednání a především na sérii článků Rudého práva nazvanou Co v Rumlově zprávě nebylo se předsedy komise ptala Československá televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V okamžiku, kdy Jurij Gagarin vyletěl před 60 lety do vesmíru, se stal celosvětovou hvězdou. Jeho 108 minut na oběžné dráze dalo Sovětskému svazu možná největší vítězství studené války, především na kulturní frontě. Kosmonautův obraz pronikl do celého světa bez ohledu na režim, který kde vládl, a například soch mu v průběhu let stále přibývá. Objevil se ale i v komiksech, hudbě a jeho jméno nese také měsíční kráter.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Výbuch metanu ukončil před šedesáti lety životy čtyřiapadesáti horníků v Dole Hlubina v Ostravě. Smutná událost z 22. května 1960 patří mezi tři nejhorší důlní neštěstí v poválečné historii. Tehdejší Rudé právo o tragédii informovalo až dva dny po výbuchu, v úterý 24. května, kdy se již konalo poslední rozloučení s většinou obětí.

Brzy ráno 4. dubna 1970 se v dole Paskov v ostravsko-karvinském revíru stalo jedno z nejhorších důlních neštěstí v Československu po druhé světové válce. Po výbuchu zemřelo pod zemí 26 horníků. Přežil jen jediný muž ze skupiny. Ostatním už báňští záchranáři ani přes rychlý zásah nedokázali pomoci. Přesné příčiny nejsou ani po půlstoletí známé. Jisté je jen to, že tehdy explodoval metan a uhelný prach.

Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za její potlačení symbolicky pomstil ještě rok a půl poté.

Sedmého října 1989 se v příloze tehdejšího Rudého práva objevil nenápadný inzerát s fotografií a s přáním jistému Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku. Ve skutečnosti ale deník, který byl hlásnou troubou komunistického režimu, zveřejnil blahopřání svému úhlavnímu nepříteli – Václavu Havlovi. Ten v tu dobu pobýval na Hrádečku.

Praha - První zahraniční cesta Jurije Gagarina vedla do Československa - 28. dubna 1961 Praha triumfálně uvítala hrdinu sovětské země. Statisíce lidí v ulicích hlavního města nadšeně zdravily prvního kosmonauta světa. Přinejmenším za posledních padesát let se nikomu jinému nedostalo v Praze tak nadšeného spontánního přivítání, psalo tehdejší Rudé právo. „Ochozy ruzyňského letiště nabyté do posledního místa. Do chvíle, na kterou každý z tisíců přítomných čeká, chyběla ještě hodina. S přibývajícími minutami se valily další zástupy lidí. Už nestačí ochozy – lidská lavina se rozšiřovala na letištní plochu, zabrala schody, obsadila navigační věž. Každý hledal nějaké místečko, odkud by člověk alespoň skulinkou mohl uvidět samotného Jurije Gagarina.“ Tak popisovalo atmosféru tehdejší vydání Rudého práva.