Pomsta za pomoc partyzánům. Před 75 lety vypálili nacisté Javoříčko na Olomoucku

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku. Před 75 lety (5. května 1945 ) v obci nacisté zastřelili osmatřicet mužů, většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty. Měla to být odveta za pomoc místních obyvatel partyzánům.

Video Události v regionech (Brno)
video

Výročí vypálení Javoříčka

Na osud Javoříčka, kterému se často přezdívá „moravské Lidice“, měla největší vliv sovětská partyzánská skupina Jermak-Fursenko, která byla vysazena 1. října 1944 u Račic na Vyškovsku. Skupina kromě zásobovacích a ozbrojovacích akcí často prováděla v regionu i akce zaměřené na trestání a zastrašování kolaborantů a osob německé národnosti.

Přítomnost partyzánů v Javoříčku byla na počátku dubna 1945 zřejmá hlavně kvůli jejich neopatrnosti, plynoucí z rostoucího pocitu neohroženosti. Pohybovali se v obci i ve dne a zúčastnili se i taneční zábavy v sousední obci. I z toho důvodu narůstalo mezi partyzány a obyvateli obce napětí.

Partyzánů se místní spíš báli

Jeden z partyzánů (Grigorij Semjonovič Litviško) byl podle pamětníků obzvlášť hrubý, násilnický a věčně opilý. V noci z 9. na 10. dubna zabil sedm lidí včetně manželky a dětí lesního správce Othmara Victory. Příslušník SS Viktora byl ale v té době v Německu a jeho žena Hilda partyzánům pomáhala. Hájovnu zapálil a pak zastřelil i dva Armény, kteří se tu noc k partyzánům přidali, Václava Dostála, který se jich zastával, a starostu obce Veselíčko Františka Malíka, který se s hasiči podílel na hašení myslivny.

Za své činy nebyl Litviško velením skupiny Jermak-Fursenko nikdy potrestán. Kvůli této tragédii partyzáni Javoříčko jako základnu opustili. S obyvateli obce ale udržovali kontakt i nadále.

Přestřelka s partyzány a likvidace obce

Nacisté pak začali pomocí dalších jednotek i konfidentů partyzány pronásledovat a například v okrese Litovel začala platit vyhláška, že za každého mrtvého německého vojáka bude zastřeleno deset osob z řad místního obyvatelstva. Události dostaly spád 4. května večer, kdy se německé komando tvořené i vlasovci střetlo u mostu v Javoříčku s partyzány. Přestřelka se stala pravděpodobně posledním podnětem k akci proti vesnici.

5. května pak nacisté Javoříčko brutálně napadli. Po masakru všech mužů starších patnácti let zůstala ze čtyřiatřiceti domů v obci stát pouze kaplička, jeden obytný dům, škola a jedna stodola. Celá akce trvala asi pět hodin. Zastřelení muži byli pak pohřbeni 7. května a oblast Bouzova se dočkala osvobození kolem poledne 9. května příchodem příslušníků Rudé armády.

Vypátrat a odsoudit se podařilo jediného člena komanda SS

Jediný příslušník komanda SS, Willi Kunz, kterého se po válce podařilo vypátrat, byl mimořádným lidovým soudem v Uherském Hradišti odsouzen k trestu smrti. V souvislosti s javoříčským incidentem byl souzen i Othmar Victora. Jelikož se ale neprokázala jeho účast na akci, byl odsouzen na tři roky vězení za členství v jednotkách SS.

Národní pouť v Javoříčku 23. září 1945
Zdroj: Paměť národa
Autor: Archiv pamětníka

V září 1945 bylo na národní pouti v Javoříčku za účasti přibližně pětadvaceti tisíc návštěvníků rozhodnuto o obnovení vesnice. Ves pak byla postavena výše nad údolím potoka na stráni pod lesem Habří. Dřevěný kříž nad hrobem obětí byl v roce 1951 nahrazen pomníkem akademického sochaře Jana Třísky z Prostějova. Javoříčský pietní areál s památníkem je od roku 1978 národní kulturní památkou.