Soud začal řešit kauzu Vidkun. Žalobce našel korupční vztahy mezi policií, podnikateli a politiky

Olomoucký krajský soud otevřel korupční kauzu Vidkun. Obžalobě v ní čelí dva tehdejší policisté, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Podnikatel Kyselý podle žalobce v letech 2014 až 2015 získával od policie cenné informace z trestních spisů, kterých poté využíval a dával pokyny, jak má policie jednat. Dohromady šlo o devět kauz, některé se týkaly tehdejšího hejtmana. Soudce Martin Lýsek nařídil jednadvacet jednání až do května.

Obžalovaní v kauze Vidkun před soudem
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

Soudní spis podle žalobce Miroslava Stokláska postihuje období minimálně od 29. července 2014 do 13. října 2015. „Ivan Kyselý v Olomouci a na dalších místech České republiky od náměstka ředitele krajského ředitelství Karla Kadlece soustavně, pravidelně a dlouhodobě vyžadoval a neoprávněně si nechal sdělovat konkrétní informace z trestních řízení, které nebyly přístupné osobám stojícím mimo tato trestní řízení, ačkoliv věděl, že na sdělení takových informací nemá nárok a že Kadlec tím vědomě porušuje své zákonné povinnosti,“ uvedl žalobce.

Ivan Kyselý získané informace využíval podle žalobce ve svůj prospěch nebo ve prospěch spřízněných osob, mezi které patřil tehdejší hejtman Rozbořil, nebo je využíval v neprospěch jiných. Navíc na základě sdělených informací instruoval Karla Kadlece, jaké další kroky mají policisté v určitých kauzách učinit. „V důsledku toho v Olomouckém kraji prostřednictvím Kadlece a Petrůje záměrně ohrožoval a mařil cíle trestních řízení,“ doplnil žalobce Stoklásek. Podle něj z trestních řízení nejen unikaly neveřejné informace, ale v některých případech to vedlo i k maření úkonů v trestních řízení.

Policisté podle žaloby vynášeli informace k devíti trestním kauzám

Tehdejší náměstek krajského policejního ředitelství Karel Kadlec podle žalobce Stokláska informace získával nejen od tehdejšího šéfa krajské hospodářské kriminálky Radka Petrůje, ale na základě svých vztahů také z trestních řízení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebo z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. „Jednal s vědomím, že Ivan Kyselý využije tyto informace k posílení svého vlivu a předá podle vlastní úvahy dalším osobám s významným politickým či ekonomickým vlivem v Olomouckém kraji, a to zejména Ivanu Langerovi, Jiřímu Rozbořilovi či Martinu Majorovi, aby se odvděčil za to, že nebyl odvolán ze své funkce, a aby si ji i do budoucna prostřednictvím Ivana Kyselého, Jiřího Rozbořila a Ivana Langera zajistil,“ uvedl žalobce.

Podle žalobce policisté vynášeli informace k devíti trestním kauzám. V některých z nich, jako byl případ stavby jezdeckého areálu či kauza olomouckého akvaparku, se informace dotýkaly i tehdejšího hejtmana. V případě jezdeckého areálu Kadlec Rozbořilovi vynesl informace ze spisu výměnou za slib ekonomické výhody, uvedl žalobce. Dodal, že u akvaparku policisté na pokyn Kyselého chránili naopak osobu hejtmana. V tomto případě také údajně poskytli informace prvnímu náměstkovi primátora Martinu Majorovi (ODS), který byl členem dozorčí rady, jak si ochránit majetek.

Podnikatel Kyselý se kvůli nemoci z jednání omluvil

Státní zástupce četl obžalobu zhruba hodinu, ke slovu se postupně dostanou obžalovaní. Jiří Rozbořil je obžalován z podplácení, Radek Petrůj a Karel Kadlec ze zneužití pravomocí. Kadlec navíc i z přijetí úplatku. Podnikatel Ivan Kyselý je obžalovaný z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Z jednání se omluvil kvůli hospitalizaci, žádal, aby začalo v jeho nepřítomnosti.

Všichni obžalovaní muži po celou dobu svou vinu popírají. „Nic se na tom nezměnilo. Obhajoba je postavena na tom, že šlo jen o rozhovor u piva. Pan Rozbořil tvrdí, že se nejednalo o žádnou korupci. Co je mu kladeno za vinu, popírá a na tom nadále trvá,“ řekl jeho obhájce Petr Konečný.

Kadlec: Cenné informace naopak přinášel policii podnikatel

„Nikdy jsem žádné informace nevyužil ke prospěchu svému nebo třetí osoby a nikdy jsem v souvislosti s výkonem svého povolání nepřijal žádný dar, natož úplatek. Nikdy jsem nevyzradil nic relevantního, co by mohlo vyšetřování ovlivnit,“ uvedl před soudem bývalý náměstek olomouckého krajského policejního ředitele Karel Kadlec. Kauzu Vidkun označil za vykonstruovanou.

Údajně vyzrazené informace podle Kadlece nebyly žádnými tajnými informacemi, šlo prý o informace veřejně známé nebo medializované. U soudu se hájil tím, že to byl naopak on, kdo se snažil získat informace, které jako policista potřeboval. „Ivan Kyselý byl a je můj kamarád. Pohyboval se ve vysoce zájmovém prostředí, ke kterému se logicky vztahovala má práce. Nebyl důvod kvůli tomu rezignovat na práci policisty nebo na naše kamarádství,“ řekl.

Soudu také řekl, že v konverzaci s Kyselým naopak záměrně využíval i nepravdivé či zkreslené informace. „Kyselý mě nikdy ničím neúkoloval a já jsem nikdy neplnil žádné jeho instrukce,“ řekl Kadlec. Do podobné role dosadil i obžalovaného bývalého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), i on mu prý naopak dodal potřebné informace.

Radek Petrůj uvedl, že Kadlece o své práci informoval pravidelně, stejně jako jeho kolegové. Podle něj je nesmysl, že by měl povědomí o tom, že Kadlec tyto informace bude předávat podnikateli Kyselému, jak tvrdí žalobce. „Reflektoval jsem jeho rozkazy a nikdy jsem nezaznamenal, že by to bylo proti průběhu trestního řízení,“ řekl Petrůj.

Jiří Rozbořil odmítl, že by Kadlece požádal, aby na kauzu týkající se vyšetřování kolem jezdeckého areálu, která jej osobně zajímala, dohlédl. „Tam nešlo o to, aby to ovlivňoval. Suše jsem mu řekl, že je tam problém a že se to zdržuje,“ hájil se Rozbořil. Kadlec tvrdil, že mu naopak Rozbořil měl dát k případu cenné informace, to byl prý i důvod jejich společné schůzky, na které podle odposlechů padla věta o ekonomickch výhodách pro Kadlece.

Dokazování bylo rozsáhlé, soud potrvá 21 dnů

Soudce Martin Lýsek nařídil jednadvacet jednacích dnů hlavně s ohledem na rozsah dokazování. Spis má podle soudce přes šestnáct tisíc listů a přes čtyři desítky příloh, z nichž každá zabírá jednu krabici. „Jde o rozsáhlou věc, i co se týče dokazování. Navíc někteří svědci se v přípravném řízení vyjadřovali i několik dní,“ řekl už dříve Lýsek.

Pro výslech obžalovaných má soudce vyhrazeny čtyři dny. Svědci by měli přijít na řadu v březnu. „Státní zástupce navrhuje vyslechnout dvacet osm svědků. Další svědecké výpovědi navrhuje ke čtení, z nichž obhajoba navrhuje vyslechnout osobně ještě několik dalších osob,“ podotkl soudce.

Policisté ukončili vyšetřování v polovině listopadu 2018 a státní zástupci podali obžalobu 1. července 2019. Podle žalobce Petra Šeredy bylo vyšetřování náročné z hlediska času především kvůli analýze počítačových dat a audionahrávek. Soudce se poté několik měsíců seznamoval se spisem, vyrovnat se musel i s návrhy obhajoby. Obhájci všech obžalovaných totiž vzápětí podali soudu podnět k předběžnému projednání obžaloby, vyhnout se tak chtěli hlavnímu líčení. Podle soudce k tomu však nebyl důvod.

Kauza Vidkun se otevřela 13. října 2015 policejní razií, kdy policie prováděla domovní prohlídky a zadržela či předvedla několik lidí včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langera (ODS). V jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než třináct hodin, ale nakonec ho propustili, v případu obviněn není.