Potomci významných českých šlechtických rodů Alois z Lichtenštejna a Constantin Kinský obdrželi zlaté medaile od Mendelovy univerzity v Brně k jejímu 100. výročí. Oceněni jsou za přínos k rozvoji vědy a vzdělávání, udržitelného zemědělství, lesnictví a kultury venkova. Jejich činnost je s univerzitou spjatá po desetiletí.
Podle rektorky Danuše Nerudové oba rody uvážlivě pečovaly a pečují o krajinu, rozumně hospodaří a udržitelně využívají přírodní zdroje. Jde i o jedno ze základních témat vzdělávacího kurikula na univerzitě.
Lichtenštejnové na svém rozsáhlém panství postupně vytvořili výjimečný příklad komponované krajiny, dotvořené přírodními i architektonickými prvky. Příkladem kvalitního hospodaření jsou lesy na sever od Brna, které nyní spravuje univerzita jako Masarykův les v okolí Křtin a jež dříve patřily zmíněnému rodu.
„Bývalí lichtenštejnští správci systematicky vytvářeli smíšené lesy, které v době klimatické změny představují ukázku odolnějších lesních porostů a které na tak rozsáhlé ploše nemají v Česku srovnání,“ řekla rektorka univerzity Danuše Nerudová.
Lichtenštejnové o pozemky a nemovitosti vedou spory
Alois z Lichtenštejna je nejstarším synem lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. Ve své řeči zmínil aktivity předků na Moravě, jimiž bylo například založení Vyšší ovocnářské a zahradnické školy v Lednici.
„S oceněním bych rád vyjádřil také naději, že dokážeme vyřešit i zbývající otevřenou otázku, a umožníme tak Mendelově univerzitě a naší rodině něco víc než jen vzpomínat na velkou minulost. Jakmile budou okolnosti připraveny, budeme připraveni i my plnit opět mnohem užitečnější roli ve prospěch Mendelovy univerzity, Moravy i celé České republiky,“ uvedl Alois z Lichtenštejna.
Knížecí rodina Lichtenštejnů požaduje od českého státu vrácení pěti moravských hradů a zámků včetně Lednice a Valtic. Rod podal v prosinci 2018 žaloby u 26 okresních soudů kvůli nemovitostem a pozemkům, které stát získal na základě Benešových dekretů. Kromě Lednicko-valtického areálu jde i o hrad Šternberk a zámky v Bučovicích a Velkých Losinách.
Lesy Kinských jsou významným partnerem fakulty
Příkladem péče o krajinu i umělecké památky je podle rektorky Nerudové také hospodářství Kinských na Žďársku. „Oba dnešní laureáti pocházejí z prostředí, které staví na léty prověřené pravdě, že pevné kořeny jsou naší spojnicí mezi minulostí a budoucností a pouze zdravé kořeny nám dávají možnost směřovat do výšin,“ řekla Danuše Nerudová.
Předci Constantina Kinského vytvořili mezi válkami přírodní rezervace, jimiž jsou prales na Žákově hoře a Dářko, což je les vyrostlý na hlubokém rašeliništi. Jeho rodina hospodaří na 750 hektarech, kde jsou rybníky i lesy. Lesní majetek Kinských je jedním z nejvýznamnějších partnerů Lesnické a dřevařské fakulty, mimo jiné při zajištění terénní výuky a praxe studentů. Při projevu vzpomněl především na předky, kteří se zasloužili o rozvoj lesních majetků, z nichž může těžit současná i budoucí generace.
