Posmrtné masky Masaryka, Štefánika i Beneše dostávají své kopie. Poputují do Izraele

Kopie posmrtných masek zakladatelů samostatného Československa zamíří na konci listopadu jako dar izraelskému lidu při oficiální státní návštěvě Izraele. Sádrové odlitky tváří Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika postupně vznikají v několika sadách v konzervátorské dílně Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Posmrtné masky jsou součástí výstavy, která se věnuje legionářům a vzniku Československa. Je to poprvé v historii, alespoň podle vedení Vlastivědného muzea v Olomouci, kdy byly tyto tři posmrtné masky vystaveny v jednom čase na jednom místě,“ uvedl redaktor České televize Martin Laštůvka.

Masky se na své místo ve výstavě „Od Zborova k republice“ vrátí zase 11. listopadu. Tehdy by měla skončit jejich zápůjčka kvůli výrobě kopií.

Podle ředitele muzea Břetislava Holáska busty přitahují velkou pozornost. Muzeum chce sadu posmrtných masek využít k prezentaci i do budoucna. „Je to 3D exponát, je to moderní forma prezentace,“ doplnil Holásek.

Kopie si přálo ministerstvo kultury

Podnět pro výrobu kopií dalo ministerstvo kultury. Podle ministra Antonína Staňka (ČSSD) jako dar připomenou izraelskému lidu tři osobnosti, které jsou symbolem československého státu. „Chtěli jsme vyjádřit určitou úctu k tomu, že Československo a Izrael mají společné velmi dobré vztahy,“ uvedl Staněk.

Duplikáty masek, z nichž dvě patří Národnímu muzeu v Praze, vznikají ve čtyřech sadách. Jejich výroba trvá zhruba dva týdny. Základem je podle Milana Steckera z konzervátorské dílny příprava gumové formy, která se poté sloupne z busty, osadí se do zpevněného lůžka a vylije sádrou.

Štefánikova maska přitom získává svou vůbec první kopii. Její originál vlastní olomoucké muzeum. 

Expozice Vlastivědného muzea se kromě těchto masek věnuje i bankovkám a mincím, kterými se platilo v novém státě. Vystavená je zde mimo jiné státovka, ta měla hodnotu 5 tisíc korun.

„Je mimo jiné specifická tím, že neměla téměř žádné ochranné prvky,“ dodal Martin Laštůvka.

Hlavní část výstavy je věnovaná československým legionářům. Návštěvníci si mohou prohlédnout třeba výstroj a výzbroj, se kterou bojovali. Například vystavené uniformy patří mezi originály staré více než sto let.