Analýza letokruhů pomáhá archeologům určit stáří dřevěných nálezů

Přírodovědci z brněnské Mendelovy univerzity pomáhají archeologům s datováním nálezů ze dřeva. Dělají to pomocí metody založené na analyzování letokruhů, takzvané dendrochronologie. V časové řadě už mají víc než čtyři tisíce vzorků dubu, díky kterým umí určit na rok přesně letopočet až dva tisíce let zpět. K výzkumu poslouží i vzorky z uničovské studny.

Video Události v regionech (Brno)
video

Analýza letokruhů

Zdroj: ČT24

Na počátku aktuální dendrochronologické řady byl výběr dubu jako nejvhodnějšího stromu.  Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Podle dendrologů se používal i pro drtivé množství českých zvonových stolic na kostelích.

Vědci začali tak, že v lesích odebrali vzorky ze stovky dubů a získali letokruhy za posledních 250 let. Databázi živých stromů pak porovnávali a kombinovali s historickými vzorky – archeologickými nálezy. 

Experti dokážou datovat nálezy dubového dřeva s přesností na jeden rok. Dosud mohly být nálezy staré dva tisíce let. „Časovou řadu chceme rozšířit dál minimálně o dalších tisíc let.  Nový projekt podpořila Grantová agentura České republiky,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Dřevěné konstrukce studní patří k nejstarším

Výzkumníci z Brna dostávají na stůl i starší „objednávky“ z bádání archeologů v terénu. Příkladem jsou vykopávky studní prvních zemědělců z neolitu z moravského Uničova a české Velimi. Jednu takovou studnu má na zahradě i Vojtěch Zich. Vyčistil ji a teď chce zjistit, jak je stará.

Studna na zahradě Vojtěcha Zicha
Zdroj: ČT24

„Odebereme pět až šest vzorků, nalepíme do speciální lišty. Pak porovnáváme s letokruhovou křivkou neznámého stáří a hledáme nejlepší pozici,“ popsal práci se vzorkem výzkumník z Mendelovy univerzity Tomáš Kolář. 

„Pokud bude skutečně hodně stará, tak to bude stát za to, aby se udělala v dobovém hávu. A může být klidně přístupná veřejnosti,“ slíbil Vojtěch Zich.

Vůbec nejstarší kus dřeva, který měli brněnští vědci na stole, je nález dubového kmene z jedné štěrkovny z povodí Labe datovaný radiouhlíkovou metodou do období okolo osmi tisíc let před naším letopočtem.