Třinecké železárny již nechtějí ostravský ArcelorMittal. Odboráři mají obavy o budoucnost firmy

Nahrávám video

Třinecké železárny, které byly jedinou známou společností, která se ucházela o prodávané hutě ArcelorMittal Ostrava se 6500 zaměstnanci, svou nabídku stáhly. Zájemci o koupi ostravské huti ArcelorMittal (AMO) měli být přitom známi do konce července, dokdy se mohly podávat žádosti o koupi. Zástupci hutě ovšem dodnes neoznámili, kdo o firmu jeví zájem.

„Po důkladných analýzách a pečlivém uvážení všech aspektům dospěly společnosti Moravia Steel a Třinecké železárny k závěru, že závaznou nabídku na koupi ostravského závodu ArcelorMittal nepodají,“ uvedli zástupci firem ke stažení nabídky.

Právě Třinecké železárny preferoval prezident Miloš Zeman, který doporučoval, aby AMO přešly pod jejich správu. 

Šéf odborů Josef Středula již řekl, že prodej AMO bude nejspíš netrasparentní a že nemusí dopadnout dobře. Podle zjištění České televize není konkrétnější ohledně dalších zájemců ani samotná ostravská huť.

Experti se podle informací redaktorky České televize Pavly Daňkové obávají toho, že zájem o AMO projeví především spekulanti. „Potíže mělo způsobit i to, že během procesu prodeje AMO došlo ke změnám na ministerstvu průmyslu a obchodu. Podle některých odborníků se tak rozpadla pracovní skupina, která byla soustředěna kolem tohoto resortu,“ dodala Daňková.

Jméno definitivního zájemce o ArcelorMittal Ostrava bude podle zjištění České televize známo pravděpodobně v září.

O prodej AMO se skupina snaží od května

Skupina ArcelorMittal začala jednat s potenciálními zájemci o její huť v Ostravě i další podniky v Evropě již v květnu. 

Skupina ArcelorMittal jedná se zájemci o koupi ostravské hutě, k počtu zájemců nebo jejich jménům se nebude vyjadřovat. Prodej by měl být uzavřen do konce roku 2018.
Barbora Černá Dvořáková
mluvčí ArcelorMittal Ostrava

Správcem odděleného majetku v hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava se stal její současný generální ředitel a předseda představenstva Ašók Patil. Huť se 6500 zaměstnanci má řídit nezávisle na skupině ArcelorMittal. Proces prodeje navrhovaných podniků by měl být uzavřen do konce roku.

Ostravská huť se podle dřívějšího vyjádření Ašóka Patila bude prodávat jako fungující výrobní podnik, aniž by se snižovala její výrobní kapacita nebo počet pracovních míst.

AMO se prodává kvůli akvizici ocelárny Ilvy

Největší světový výrobce oceli ArcelorMittal, pod něhož spadá ostravská AMO, chce převzít Ilvu, která je největší ocelárnou v Evropě. Jednou z podmínek akvizice je ale prodej huti v Ostravě a několika dalších podniků ArcelorMittalu v Evropě. To by mělo podle Evropské komise zaručit, že převzetí Ilvy nenaruší hospodářskou soutěž a nepovede ke zvýšení cen.

Zástupci ArcelorMittalu proto již dříve navrhli, že jako kompenzaci prodají nejen hutě v Ostravě, ale také některé další aktivity v Itálii, Rumunsku, Makedonii, Lucembursku a Belgii.

ArcelorMittal se na převzetí firmy Ilva dohodl loni a akvizici měl ukončit letos 1. července, nová italská vláda však odložila dokončení transakce a naléhá na ArcelorMittal, aby vylepšil svůj návrh na převzetí, uvedla agentura Reuters.

ArcelorMittal v prohlášení uvedl, že informoval italské úřady, že přijímá všechny požadavky na dodatečné závazky. Podle informovaných zdrojů mimo jiné slíbil urychlit investice související s ekologií v případě hlavního závodu firmy v Tarantu, který je největším producentem ocele v Evropě. Ilva je kvůli problémům s vysokým znečištěním od roku 2015 pod zvláštním dohledem státu.

Podle současného plánu má ArcelorMittal investovat do firmy 4,2 miliardy eur (108 miliard Kč), z toho 1,15 miliardy do snížení znečištění. Firma chce také snížit počet zaměstnanců v závodě v Tarantu na zhruba 7600 z nynějších 10 900. Proti tomu se však staví odbory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 8 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 19 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.