Karviná rozšíří bezdoplatkové zóny. Chce z města vytlačit problémové lidi

Karviná chce v létě významně rozšířit oblasti, ve kterých lidé nebudou mít nárok na doplatky na bydlení. Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD) rovněž tento týden podepsal s vedením společnosti Residomo, která je ve městě největším vlastníkem bytového fondu, memorandum o spolupráci. Město tak chce dostat pod větší kontrolu byty této společnosti.

Vedení Karviné si od obou kroků slibuje další omezení počtu takzvaných problémových obyvatel.

2 minuty
Bezdoplatkové zóny
Zdroj: ČT24

Od začátku roku už firma Residomo, která v tomto slezském městě vlastní na 8 tisíc bývalých hornických bytů, neprodloužila nájemní smlouvy několika desítkám problémových nájemníků. Pokud by firma nějakým způsobem porušila pravidla dohodnutého memoranda, zavedlo by město podle primátora bezdoplatkovou zónu i na místě jejích bytů.

Karviná rozšíří bezdoplatkové zóny, v nichž nově příchozí obyvatelé nebudou moci pobírat doplatky na bydlení, zřejmě od konce července. A to na veškeré oblasti s panelovou zástavbou, tedy na Karvinou 8, Karvinou 7, Karvinou 4, část Fryštátu a větší část Nového Města. Dosud se zóny týkají dvou ubytoven.

Doplatek na bydlení dostávají lidé, kteří jsou v hmotné nouzi. „Většinou je naše zkušenost taková, že jsou to lidé, kteří dlouhodobě nepracují a kteří bývají takzvaně nepřizpůsobiví,“ řekl primátor s tím, že do Karviné přijíždějí například ze severních Čech nebo z východního Slovenska a nemají jakékoli návyky ke slušnému chování a k bydlení.

Situace podle něj zneužívají lidé, kteří byty pronajímají. Při vyhlášení bezdoplatkových zón o výhody přijdou.

Pro byznysmeny s byty už to nebude takový kšeft, protože když si nechají ten byt zdemolovat a nebudou mít z toho 15 000 měsíční nájem, který jim zaplatí stát, tak je to nebude motivovat k tomu, aby tyto lidi tam vozili.
Jan Wolf (ČSSD)
primátor Karviné

Města si bezdoplatkové zóny chválí

Možnost vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech, kde je narušován veřejný pořádek, jsou ohroženy děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog, dává radnicím loňská novela zákona o hmotné nouzi. Do takových lokalit úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Zástupci například Kladna, Ústí nad Labem, Litvínova a dalších měst si opatření chválí.

Podle kritiků této praxe to ale problém neřeší, protože lidé se budou přesouvat a soustředí se v místech, kde pomoc získají. Dvě desítky senátorů požádaly Ústavní soud, aby část zákona s tímto opatřením zrušil.

V Karviné zatím neprodloužili smlouvu desítkám lidí

Generální ředitel Residoma Jan Rafaj řekl, že firma chce mít v bytech obyvatele, kteří budou město zvelebovat. Chce proto udělat všechno pro to, aby v Karviné nepřizpůsobiví lidé nebydleli. „Začali jsme na začátku roku. Je to zatím několik desítek lidí, kterým jsme neprodloužili smlouvu,“ řekl Rafaj.

Uvedl, že lidé mají možnost dostat se do bytů Residoma i prostřednictvím neziskových organizací, s kterými firma spolupracuje. Nájemníci jsou pak pod každodenním dozorem. „V případě, že jsou tam opakované stížnosti na chování, na jiné problémy s přístupem k nemovitosti, tak na to ty lidi upozorňujeme, a pokud je to opakované, tak smlouvu neprodloužíme. To se právě stalo v letošním roce a budeme pokračovat. Chci vzkázat těm občanům: Prostě nebudete u nás bydlet, pokud nebudete dodržovat podmínky,“ řekl.

Wolf: Kontroly se návštěvám ze Slovenska nelíbí

Primátor Wolf uvedl, že v problémových oblastech se dělají větší kontroly. Mnoho lidí podle něj přijelo například ze Slovenska na návštěvu, někdy ani nemají platné doklady nebo mají falešná razítka na pracovních smlouvách. „Takže zkoumáme pracovní smlouvy, zkoumáme, jestli mají vyšetření od lékaře, jestli je pravé, jde o větší kontrolu, a to se jim moc nelíbí,“ řekl primátor.

Zapojuje se podle něj celá městská policie i sociální odbor. „Jednáme intenzivně i s úřadem práce. Já si myslím, že to je jediný nástroj, který dnes máme k tomu, abychom lidi, kteří se tímto způsobem chovají, abychom jim to znechutili, ať jdou, kam chtějí,“ řekl Wolf.

Rozšíření bezdoplatkových zón se nyní řeší ve správním řízení. „Samozřejmě byznysmeni s byty už se odvolávají, ale já jsem přesvědčený, že to dotáhneme do konce a že někdy na konci července budou zóny vyhlášeny,“ řekl Wolf.

Ve městě také skončí dvě ubytovny: k 31. červenci Mašinka na vlakovém nádraží a k 31. srpnu Kosmos. Část obyvatel této ubytovny už podle primátora bydlení v Karviné nedostane. Město ji za 80 milionů korun přestaví na bydlení pro seniory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...