Zemřít doma si přeje stále více lidí. Na péči chybí peníze a pracovníci

Alois Buchta by se od loňského září bez pomoci nejen své ženy a každodenní péče zdravotní sestry neobešel. Život mu znepříjemňuje několik nemocí naráz, léčba není možná a navíc je upoutaný na invalidní vozík. „Když manžela přivezli domů, tak jsem navštívila pana doktora a ten nám poradil sestřičku z charity. Na druhý den byla u nás,“ popsala začátek mobilní hospicové péče u nich doma Helena Buchtová.

Dopoledne se o manžela stará sama, okolo poledne pak každý den přichází sestřička z Oblastní charity Blansko. Kdykoli se s ní může telefonicky spojit, stav manžela se totiž může kdykoli zhoršit. Když si není s něčím jistá, volá jí i uprostřed noci. „Poradí mi. Já bych ho nikam do ústavu nedala, a když mi docházejí síly,  tak máme tři děti, které mi taky pomůžou,“ dodala Buchtová.

Její manžel je doma spokojenější. Sice si na podmínky v nemocnici nemůže podle svých slov stěžovat, ale je rád, že může být doma se svou ženou. „Je to lepší zejména po psychické stránce,“ okomentoval pobyt doma Buchta. Díky charitě tak mohou být manželé Buchtovi i v těžké nemoci po jedenapadesáti letech pořád spolu. Nejen on, ale také další nemocní si přejí být doma se svými blízkými co nejdéle.

Organizace shánějí pracovníky i peníze

Zvýšený zájem o takzvanou mobilní hospicovou péči řeší organizace různými způsoby - některé žádají Jihomoravský kraj o více dotací, jiné nabírají nové pracovníky. Sehnat zaměstnance s dostatečnými zkušenostmi a kvalifikací ale není jednoduché.

• Předloni na domácí hospicovou péči v Jihomoravském kraji dosáhlo asi 550 pacientů, loni o 200 více. 

Například brněnská charita počítá s tím, že se letos bude starat o desítky dalších pacientů, kteří se nově přihlásí. Už loni přijala patnáct nových pracovníků, aby vytížení zvládla. „V letošním roce chceme rozběhnout tuto službu tady v rámci Brna, kde doposud tato péče pod charitou nebyla,“ popsal plány ředitel brněnské diecézní charity Oldřich Haičman.

Nejen charitu, ale i dalších osm organizací loni Jihomoravský kraj finančně podpořil, o jednu více než v roce 2015. Získaly od něj příspěvek ve výši 10 milionů korun. „Podle předběžných výsledků to vypadá, že jsme pomohli 750 klientům,“ okomentoval situaci náměstek krajského hejtmana Marek Šlapal (ČSSD).

Na letošní rok vyčlenil kraj stejnou částku. „Předpokládáme, že se přihlásí stejný počet žadatelů, kteří budou moci rozšířit počet zaměstnanců, kteří službu mohou poskytovat,“ dodal Šlapal. Lhůta pro podání žádosti o příspěvek je do 28. února.

Domácí hospice by mohly platit pojišťovny

Mobilní hospice zatím fungují jen na zkoušku, ale protože se pilotní projekt několika zařízení v Česku osvědčil, má se rozšířit na trojnásobek. Všeobecná zdravotní pojišťovna na něj přispěje místo dosavadních jedenácti 35 milionů. Domácí hospicová péče tak bude hrazená ze zdravotního pojištění.

Proplacení služby se ale netýká všech pojišťoven, i tak jsou pacienti ochotní si za péči platit i sami. Rodiny nemocných zatím musí v případě využívání mobilního hospice platit denní poplatek, který se pohybuje zhruba od několika desítek korun do 500 korun. Případně doplácet na předepsané léky, které nejsou hrazené pojišťovnami.

V zařízeních chybí pro pacienty místa

Podle náměstka krajského hejtmana Marka Šlapala už zařízení dosahují svých limitů. Více míst ani pracovníků už nepojmou. Pro nevyléčitelné pacienty jsou tak mobilní hospice alternativou ke zdravotnickým zařízením. Náměstek ale dodal, že ne vždy jde přání pacienta strávit poslední chvíle doma splnit. Důvodem jsou zdravotní komplikace. „V 75 procentech se to podaří,“ doplnil.

Zůstat doma až do konce si přejí podle průzkumu agentury STEM/MARK čtyři z pěti lidí. Jenže takzvaných mobilních hospiců, které by rodinám pomáhaly péči o nevyléčitelně nemocné zvládnout, je v Česku pořád jen minimum.