Pěstounů v České republice neustále přibývá. Zatímco před osmi lety jich bylo 9 300, dnes jich je evidováno více než 12 tisíc. Nejvíce pěstounů z celého Česka je v Moravskoslezském kraji. Patří mezi ně i manželé Flejberkovi, kteří žijí kousek za Opavou. S výchovou osvojených dětí mají třicetiletou zkušenost.
Osvojené děti vychovávají už 30 let. Patří mezi nejstarší pěstouny v kraji
Marta a Václav Flejberkovi patří tak mezi nejstarší pěstouny v kraji. Vlastní děti sice mít nemohli, snu o velké rodině se ale nevzdali. „První děti si přivedli v roce 1986 a tehdy poprvé ucítili, že jsou rodina,“ uvedla redaktorka České televize Jana Doleželová.
Osvojené děti brali hned „za své“. „Hned nám říkali mamko, taťko,“ sdělila Marta Flejberková na adresu prvních osvojených dětí – holčičky ve věku 1,5 roku a dvouletého chlapce.
S další žádostí o děti čekali devět let. Za tu dobu dostavěli dům, ve kterém měli dost místa pro další děti. Do rodiny pak přijali sedmiletou Jarmilu.
Za třicet let vychovali dvanáct dětí, pět chlapců a sedm dívek. Například jednatřicetiletá Anna už žije téměř rok se svým přítelem. Manželé si jí i její sestru vzali z jiné pěstounské rodiny. Svým nejstarším dětem nakonec poskytli starší dům, který zdědili.
První osvojené děti manželů Flejberkových
Manželé Flejberkovi – nejstarší pěstouni v Moravskoslezském kraji
Pěstounů, kteří se starají o nevlastní děti, je v Moravskoslezském kraji přes patnáct set. Zlom v náhradní péči nastal před třemi lety, s novelou zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Ta mimo jiné i jasně definovala výši odměny pro takzvané přechodné pěstouny. Ti od státu získají na jedno dítě 20 tisíc korun měsíčně. Takzvaní dlouhodobí pěstouni pobírají za stejnou dobu 8 tisíc korun.
Pěstounům stát jen loni vyplatil přes dvě a půl miliardy. Náklady na ústavní péči jsou přitom zhruba dvojnásobné. Senát však patrně navrhne změnu ve financování systému takzvané akutní péče o ohrožené děti.
- Zařízení v systému akutní péče o ohrožené děti se dočasně starají o děti, které potřebují okamžitou pomoc, než se situace v jejich rodině stabilizuje a mohou se vrátit zpátky, nebo se pro ně najdou pěstouni. Zřizují je kraje, obce i neziskové organizace.
- Zařízení akutní péče nyní dostávají peníze od státu za dobu, kdy je v nich umístěno dítě, ve výši 22 800 korun měsíčně na jedno. Problémem jsou podle autorů takzvané dlouhodobé propustky, třeba když jde dítě na zkoušku do rodiny nebo jede na tábor. Zařízení na ně pak nedostávají nic. Státní příspěvek tak podle předkladatelů pokrývá polovinu až tři čtvrtiny nákladů, zbytek často doplácejí kraje nebo města.
- Nově by zařízení dostávala podle předlohy stálý příspěvek 20 tisíc korun na lůžko. Navíc by inkasovala platby na děti, o něž se skutečně starají. Částky by byly odstupňované podle věku zhruba od 4500 do 6350 korun za měsíc. Náklady státu by novela zvýšila podle důvodové zprávy asi o 107 milionů korun ročně.